Přestože je teze o potřebě znalosti resortu, který má ten či onen politik vést, do značné míry reliktem socialistického (a dnes opozičního) přístupu, pro velmi složitou oblast zemědělství s mnoha protichůdnými názory (nejen) zemědělské veřejnosti by měla být alespoň základní orientace v problematice důležitou podmínkou. Na druhou stranu máme i v novodobé české politice řadu příkladů dokazující, že vést dobře nějaké ministerstvo bezpodmínečně znalost problematiky nevyžaduje. Tak či tak je ale vhodné konstatovat, že odcházející Zdeněk Nekula byl jistě lepším ministrem, než byl jeho mediální obraz. Což se potvrdilo i na valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) v Pelhřimově, kde sklidil odcházející ministr potlesk vestoje, což zažila z dřívějších ministrů zemědělství z pohledu ASZ ČR jen Milena Vicenová.
Na uvedené valné hromadě byl hostem i další, služebně i fakticky mladý ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten čelil řadě otázek, z nichž mnohé se týkaly citlivé oblasti zemědělského podnikání – tedy regulace populace vlků. Z širšího pohledu je nicméně významnější připravovaná novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která je mediálně prezentována především jako způsob regulace výstavby hal a podobných objektů na zemědělské půdě, což je jistě důležité, pro krajinu a hospodařící sedláky je nicméně také podstatné, že součástí zemědělské půdy (půdních bloků) mají být také krajinné prvky, a pokud bude na zemědělské půdě vznikat nový krajinný prvek, nebude třeba jej z půdního fondu vyjímat. Uvedené opatření přitom mohlo fungovat už dávno, i tak je ale vhodné označit tento krok za pozitivní posun. Novela by měla být účinná od počátku příštího roku.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) zveřejnil v den valné hromady ASZ ČR podrobnou statistiku aplikace přípravků na ochranu rostlin za rok 2022 a porovnání spotřeby v delším časovém horizontu, přičemž konstatoval, že v ČR došlo za období 2011-2022 ve spotřebě účinných látek k poklesu o zhruba 33 procent. Zřejmě ještě důležitější zprávou ale je, že se loni meziročně zvýšila spotřeba přípravků na bázi biopreparátů o 21 procent, což podle ÚKZÚZ „svědčí o širším využití nechemických alternativ ochrany, které se neustále rozšiřují díky nově registrovaným přípravkům na bázi mikroorganismů. Biologická ochrana se uplatňuje především v řepce, dále se jedná o révu vinnou, zeleninu, ovoce a obilniny,“ informoval ústav. Což je určitý signál i pro ty, kteří se vývojem nebo aplikací takových přípravků buď zabývají, nebo je v praxi využívají.
Zůstaneme-li ještě u tématu zlepšování stavu životního prostředí, pak je vhodné zmínit také projekt Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), jehož cílem je nahradit v současnosti používané látky při čištění odpadních vod látkami na přírodní bázi. To by mělo být dost důležité při využití čistírenských kalů při aplikaci do zemědělské půdy, zejména z pohledu zpřísňujících se požadavků na aplikaci kalů. Onou látkou na přírodní bázi by měl být tanin, látka, která je obsažená v kávové sedlině nebo v odpadu ze zpracování vína. Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu a chystá se i spolupráce s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Do budoucna se pak plánuje rozšíření výzkumu na úpravu pitné vody, přičemž i v tomto případě má hrát svou roli káva. „Z pitné vody se většinou kvůli chuti odstraňuje železo nebo mangan. A tím, že taniny vyvazují kovy, dala by se ekonomicky snížit náročnost úpravy takové vody,“ informuje MENDELU ve své tiskové zprávě.
Petr Havel
