Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 20

Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 20

I když je dosavadní průběh letošního roku z hlediska četnosti srážek na území ČR nejen pro zemědělce v porovnání s předchozími roky příznivý (někdy dokonce až příliš), je samozřejmě důležité počítat i nadále s prevencí rizik sucha. Katastrofické předpovědi sucha v Evropě i ve světě neustávají, byť dosavadní zkušenost praví, že je není třeba brát jako něco, co skutečně nastane, riziko se ale vyloučit nedá. I proto lze považovat za pozitivní schválení „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027“, což je společný dokument Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP). Podstatné přitom je, že i přes regulace výdajů státu v souvislosti s konsolidačním balíčkem se prostředky na prevenci rizik sucha oproti dosavadnímu období zvyšují. 

Podle uvedené Koncepce má na prevenci rizik sucha vynaložit ročně MZe v letech 2023 až 2027 téměř 16 miliard korun, z toho 40 procent z národního rozpočtu a 60 procent z fondů Evropské unie, pro opatření v gesci MŽP se pak počítá ročně s částkou zhruba 9 miliard korun. V období let 2017-2022 vynaložilo přitom MZe ročně na prevenci 13,2 miliardy korun a MŽP 2,7 miliardy.

Jednou z forem prevence rizik sucha je nepochybně také zvýšení retenční schopnosti krajiny, mimo jiné technologiemi zvyšujícími ukládání uhlíku v půdě. To souvisí s uhlíkovým zemědělstvím, a to zase s uhlíkovými povolenkami, s nimiž, jak se dalo předpokládat, se i v ČR začíná rozvíjet komerční byznys. Do mezinárodně akreditovaného programu k získání certifikátů za ukládání uhlíku do půdy (a z toho se odvíjejícího objemu finančních prostředků) programu už také láká zemědělce společnost Agreena, přihlásit se mohou podle informací z tohoto týdne do konce letošního června. Zemědělci zapojení v programu se mohou rozhodnout, co chtějí se získanými certifikáty dělat. Každý z nich odpovídá jedné tuně CO2. Výtěžkem mohou financovat například přechod k regenerativním postupům. Dodat lze jen, že Agreena není jediným subjektem na tuzemském trhu s uhlíkovými certifikáty, a v této souvislosti je tak třeba zmínit alespoň společnost Carboneg. Povědomí o skutečnosti, že na trhu působ více subjektů tohoto typu je důležité především proto, že by měli zájemci o vstup do uhlíkových programů možnost porovnat předtím, než se pro vstup do některého z nich rozhodnou, nabídky příslušných subjektů. Ty se totiž mezi sebou liší, což je vhodné vědět i pro kalkulaci v ekonomice zemědělských subjektů.

Pokud se týká sedláků z rodinných farem, je vhodné alespoň zaznamenat některé výstupy z víkendové ideové konference ODS, na níž opakovaně zazněla vůle k podpoře malých a středních zemědělců, a také vůle ke snižování stávající byrokracie. K tomu by měl přispět i závazek, že se má podněty z Antibyrokratické komise MZe zabývat také Zemědělský výbor parlamentu, což by skutečně mohlo řešení některých problémů posunout, již proto, že o nich bude mít povědomí širší spektrum zákonodárců.

Z důležitých globálních událostí uplynulého týdne je žádoucí také vnímat dohodu o prodloužení exportu zemědělských komodit z Ukrajiny prostřednictvím lodní dopravy z černomořské oblasti. Objem z Ukrajiny exportovaných komodit tak nebude tolik závislý na jejich transport přes území EU, což by mělo přispět k uklidnění situace zejména ve středo a východoevropském regionu, které jsme byli nedávno svědkem.

Mezi snahy o moderní technologické postupy při pěstování zemědělských plodin nebo třeba i produkce ryb lze jistě zařadit využití aquaponie a hydroponie. Webinář na toto téma uspořádala tento týden ve čtvrtek společnost Future Farming, další akce tohoto typu proběhne ve čtvrtek 25. května, bližší informace bližší informace ZDE. Jen pro připomenutí: Zatímco aquaponie je systém, který je založen na přirozeném koloběhu hnojiv v přírodě, kdy zvířata poskytují výživu rostlinám a rostliny zase zvířatům, hydroponie je moderní způsob pěstování rostlin bez půdy, v živném roztoku: To poskytuje mnoho výhod – například velkou úsporu vody oproti konvenčnímu zemědělství, důležité ale je, že touto technologií lze pěstovat zeleninu, ovoce, bylinky, pokojové rostliny i květiny.

Že aquaponie i hydroponie do technologií produkce (nejen) zemědělských surovin promluví, je přitom zřejmé. Nakolik se ale v oboru uplatní dnes stále častěji vzývaná umělá inteligence, je už větší otázkou. K jejímu využití se tento týden veřejně přihlásila například Mendelova univerzita v Brně, která jí vnímá „jako příležitost pro rozvoj znalostní společnosti, příležitost rozvoje univerzit jako center vzdělanosti, rozvoje tvůrčí činnosti i praktického uplatnění nových poznatků“. Osobně ale doufám, že v podnikání v zemědělství by měl i v budoucnosti nad umělou inteligencí převažovat zdravý selský rozum, už i proto, že umělá inteligence je v zásadě technologie aplikující znalosti lidí o tom kterém problému, přičemž jde obvykle o jedince bez reálné praxe z terénu. A příroda je tak složitý terén, že je to moc i na sebeumělejší a sebechytřejší inteligenci. Alespoň doufejme.

Na závěr jen tip na stěžejní vodohospodářskou akci, která se po covidové pauza uskuteční opět po čtyřech letech – a to na konferenci Vodovody-kanalizace 2023. Akce proběhne ve dnech 23. až 25. května v areálu výstaviště v Praze – Letňanech, a nejen zemědělci zde mohou načerpat mnoho potřebných informací k svému hospodaření – například k aplikaci vodárenských kalů na zemědělské půdě.

Petr Havel

Přečteno: 463x