Když se na podzim roku 1990 pustil bývalý zootechnik z JZD Struhařov Václav Kubát s nadšením do obnovy hospodaření po svých předcích v Dobříčkově na Benešovsku, na nějakou velkou sedlačinu to zprvu neviděl. Zejména kvůli počáteční absenci zemědělské techniky a také zkušeností se rozhodl prozatím obhospodařovat jen pět hektarů půdy z 15 navrácených a chovat několik krav na mléko. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, jak se naše hospodářství rozroste a že do něj budou zapojeni všichni členové naší velké rodiny, rozhodně bych mu nevěřil,“ usmívá se dnes spokojený sedlák.

Dobříčkovský statek zakoupil spolu s 15 hektary polností praděda Václava Kubáta v roce 1892. A protože měl dva syny, pořídil tomu druhému ještě hospodářství v Postupicích, na jehož pozemcích rodina několik posledních let také hospodaří. V roce 1957 bylo tatínkovi pana Kubáta znemožněno nadále sedlačit a musel vstoupit do družstva, kde se jako schopný a uznávaný sedlák stal předsedou.

Od skromných začátků k prosperujícímu hospodářství  

„Po velmi skromných začátcích v devadesátých letech, kdy mi moc pomáhala manželka, ačkoliv jsme tehdy měli malé děti, jsem se přestal bát. Postupným nákupem zemědělské techniky jsem navyšoval i obhospodařovanou výměru a počet mléčných krav, což šlo díky tomu, že jsme v roce 1992 postavili kravín,“ vysvětluje Václav Kubát.

Dnes rodina hospodaří na 240 hektarech půdy, k nimž vbrzku přibude dalších 14, v nadmořské výšce okolo 465 metrů, a věnuje se pěstování poměrně pestré škály plodin. Daří se tu ječmeni ozimému i jarnímu sladovnickému, pšenici, řepce, ovsu, dva hektary zabírá peluška pěstovaná na množení, která je zároveň i výbornou předplodinou. Pro potřeby stáda mléčného skotu slouží na šesti hektarech kukuřice na siláž, jetel na 18,5 ha, hrách na osmi hektarech a také trvalé travní porosty, které zaujímají 31 hektarů.     

Regenerativním zemědělstvím k ozdravení půdy  

Kubátovi si sami pěstují i meziplodinové směsi, ty jsou kromě bohatého osevního postupu obzvláště důležité pro regenerativní zemědělství, pro nějž se na farmě před rokem rozhodli. „Tento způsob hospodaření zvyšuje obsah organické hmoty v půdě, omezuje vodní i větrnou erozi, a my tak díky této šetrné formě obdělávání půdy, která je vlastně návratem k samotné přírodě, budeme mít šanci předat ji dalším generacím v lepším stavu,“ informuje Václav Kubát, který dodává, že po 17 letech poprvé neaplikovali na pozemky ani gram anorganického hnojení.   

Zato to organické je v tomto systému zastoupeno bohatě. Kromě hnoje jsou jeho zdrojem právě meziplodiny, jenž se pěstují v čistosevu, nebo směskách podle hloubky a rozvětvení kořenového systému. S půdou se nehýbe, používá se tzv. no-till setí pomocí diskové mechanizace. Součástí regenerativního zemědělství je také omezení fungicidů a pesticidů. „Výsledkem jsou, hlavně zpočátku, nižší výnosy, ale také úspora několika přejezdů po poli, a tím šetření nejen finančních prostředků, ale hlavně krajiny,“ vysvětluje farmář.  

Rodina se rozhodla aplikovat regenerativní zemědělství na celé výměře, pomocníkem a průvodcem pro prvních pět let je jí firma Carboneg, která farmářům formou individuálních konzultací, školení i sdílení v rámci komunity zemědělců usnadňuje postupný přechod na tento způsob hospodaření. Kubátovi byli touto společností vybráni i do evropského projektu, jehož hlavním cílem je přispět ke zvýšení podílu organického uhlíku v půdě.       

Prvotřídní zapojení rodiny

Václav Kubát a jeho žena Zdenka už na práci na farmě dávno nejsou sami. Mají tři děti, všechny se zemědělským vzděláním, a každé je do jejího chodu zapojeno, mladší dvě naplno. Syn Jan je velmi schopný agronom a kromě péče o rodinné pozemky poskytuje spolu s otcem i zemědělské služby okolním farmářům, doménou jeho sestry Barbory Balcarové je zase živočišná výroba, pomáhá i její manžel Jan. Nejstarší syn Václav pracuje v oboru u jedné z výživářských firem a je na farmě nápomocen se sestavováním krmné dávky pro dojnice a dodává minerální krmné přísady. Kubátovi se mohou pochlubit i sedmi vnoučaty, z nichž pět je s životem na farmě spjato každodenně a na jejich vztahu k zemědělské technice či zvířatům je to hodně znát.

Již více než třicet let se na dobříčkovském hospodářství daří i chovu mléčného skotu. Václav Kubát vzpomíná, jak na konci roku 1992 poprvé podojil v tandemové dojírně do konví devět krav, tehdy to byly hlavně z družstva navrácené červené straky. Dnes tvoří stádo o počtu čtyřicítky dojnic z 80 % holštýnky, ale také krávy brown-swiss a jerseyky.

Dojicí robot – nejlepší rozhodnutí

„Někdy před patnácti lety jsme poprvé slyšeli o dojicím robotu. Velmi nás to zaujalo, a tak jsme zjišťovali podrobnosti a jezdili po farmách, kde už s pomocí automatu dojili. Nejprve jsme však museli stabilizovat stádo s ohledem na jeho velikost i parametry jednotlivých krav, především jejich vemen. Nutná byla také přestavba stávajícího kravína, s níž jsme začali v roce 2014, a v říjnu následujícího roku došlo k ostrému startu dojicího robota Lely Astronaut A3,“ informuje Václav Kubát a dodává: „Příprava se vyplatila, za těch osm let jsme museli z důvodu vemene nevhodného na robotické dojení vybrakovat pouze dvě krávy. Dojnice jsou velice spokojené, postupně došlo k nárůstu nádoje až o 10 litrů na dojnici a den. Osobně považuji přechod na robotické dojení za své nejlepší podnikatelské rozhodnutí.“

Plán – vybudování sýrárny

Mléko je prodáváno prostřednictvím Mlékařského hospodářského družstva Střední Čechy, a to 1100 až 1400 litrů denně s obsahem tuku 4,16 % a bílkovin 3,66 %. Dcera Barbora se věnuje zatím zkušební výrobě sýrů, ale protože se jí v tomto směru daří a po mléčných výrobcích z farmy je poptávka, hodlá rodina v příštím roce vybudovat menší sýrárnu.

Nejeden výstavní úspěch

Chov je zapojen do kontroly užitkovosti a může se pochlubit i řadou úspěchů. Na okresní úrovni jsou to výborná umístění v tzv. Benešovském čtyřboji v letech 2020 a 2021 a loňské vítězství v této soutěži. S plemenicemi brown swiss se rodina zúčastnila také národní výstavy Animal Tech v roce 2021, kdy jalovice Nora vyhrála soutěž telat a Dorota byla mezi jalovicemi třetí. V loňském roce předvedl na brněnském výstavišti osmiletý Honzík Balcar jalovičku Dášu, která se v kategorii telat umístila jako druhá.

Stejná krevní skupina

Vloni hostila rodina na své farmě dožínky ASZ Benešov, jejímž je členem. „Jsme akční regionální organizace, velice rádi se jakožto lidé stejné krevní skupiny setkáváme, dodává nám to inspiraci a optimismus do další práce,“ říká Václav Kubát.

Farma rodiny Kubátových a Balcarových může být pro ostatní kolegy sedláky rovněž výbornou inspirací, však také byla oceněna 4. místem v soutěži Farma roku 2023.    

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR