Pokud se ale přece jen alespoň krátce vrátíme k povodním, pak je vhodné připomenout alespoň aktuální studii týmu World Weather Attribution, podle níž se pravděpodobnost intenzivních dešťů, takových, které letošní povodně způsobily, v podmínkách střední Evropy zdvojnásobila, a navíc má v budoucnosti při obdobných klimatických projevech spadnout o pět procent více srážek. Ačkoli jde samozřejmě o analytické modely, lze tuto prognózu považovat za velmi pravděpodobnou. Teplejší vzduch do sebe dokáže absorbovat více vody v podobě vodní páry, a právě proto jsou a budou dešťové srážky intenzivnější. Pokud se pak týká pravděpodobnosti povodní, dává odpověď sama realita, neboť za poslední zhruba čtvrt století proběhly na území ČR čtyři velké povodně (1997, 2002, 2013 a 2024), které byly často označovány jako padesátiletá, případně stoletá voda. Což tak trochu evokuje potřebu přehodnotit příslušné názvosloví, neboť nejen desetileté, ale i stoleté vody (povodně) budou přicházet častěji, což znamená, že termíny typu stoletá voda jsou zavádějící, a pro veřejnost poněkud matoucí.

V souvislosti s povodněmi připravuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) systémový monitoring škod. Poškození zemědělci budou moci předat na SZIF informaci o škodách na plodinách, sadech, vinicích, zvířatech, včelstvech, krmivech, nemovitostech, mechanizaci, strojích atd. pomocí aplikace. O spuštění aplikace, stejně jako o termínu pro vyplnění údajů, budou podniky informovány prostřednictvím zpravodajství na webu SZIF a Portálu farmáře. V nejpostiženějších oblastech kontaktují pracovníci SZIF zemědělce i individuálně, zároveň je SZIF připraven spolupracovat se zemědělci při podávání Ohlášení vyšší moci. Podle předpokladu zemědělci nebudou muset dokládat důkaz o povodni, a SZIF si zajistí informace sám ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

Zpět ale k novele lesního zákona. Ta je (alespoň zatím) provázena o poznání smířlivějším přístupem než novela zákona o myslivosti, mimo jiné i proto, že většina předpokládaných změn by měla být prospěšná pro všechny – lesníky, zemědělce, podnikatele i přírodu. Z hlediska životního prostředí je patrně největším posunem možnost budování tůněk, poldrů a přehrážek pro zadržování vody v krajině, jejichž celková plocha včetně vodní hladiny nebude větší než 1000 m², aniž by k tomu bylo nutné povolení. U větších projektů, u kterých je povolení nutné, se pak alespoň ruší poplatky za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa, pokud budovaná vodní plocha či nádrž poslouží k zadržování vody v krajině nebo zlepší dostupnost vody pro hašení lesních požárů.

Další důležitá změna spočívá v prodloužení lhůty pro obnovu lesních porostů ze 2 na 5 let a pro zajištění zdárného růstu mladého lesa ze 7 na 10 let. Ještě zásadnější je pak snížení minimální doby obmýtí ze stávajících 80 na 60 let, byť právě tam lze ještě očekávat diskusi, neboť proti tomu se již v minulosti vyjadřovaly některé ochranářské organizace. Je však třeba zdůraznit, že kratší doba obmýtí jednak umožní rychlejší změny ve struktuře lesů ve prospěch listnatých dřevin, a kromě toho umožní plánované těžby i tam, kde by se nestátní majitelé lesů zdecimovaní kůrovcem (a nově částečně i povodněmi) pro ně potřebných těžeb jakožto zhodnocení investic do lesních porostů ani nedožili. Novela má také ambici snížit byrokracii (například týkající se osnov hospodaření v lese), a nově bude možná pastva dobytka v lese, pokud nebude poškozovat les a omezovat volný přístup do lesa pro jeho návštěvníky. Dodat lze jen, že pastva v lese je zcela běžná v řadě zemí EU a je tedy správné a žádoucí, aby tomu tak bylo i v ČR.

Nástrojem ke snižování byrokracie má být také Portál podnikatele vznikající na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), jeho spuštění se ale předpokládá až ve druhé polovině příštího roku. Již na konci tohoto roku ale bude možná využít další produkt MPO, a to „Databázi informačních povinností“ – DIP, vyplývající z dosud zpracovaných 180 zákonů (počet není konečný a bude se dále doplňovat), z níž se zájemci on-line dozví, koho se příslušná informační povinnost týká, k jakému termínu se vztahuje, kolik času plnění povinnosti zabere a jaké mohou hrozit sankce za nesplnění. Oba produkty jsou součástí takzvaného „Podnikatelského balíčku“, který schválila Vláda ČR v srpnu. DIP má čtyři jazykové mutace, kromě češtiny jde o angličtinu, vietnamštinu a ukrajinštinu, a obsahuje také speciální záložku „Zemědělství“.

Petr Havel