Týden podle PH č. 37 - 2022 (pH týdne: 7)

Petr Havel
Sdílejte článek
Týden podle PH č. 37 - 2022 (pH týdne: 7)

Téma zemědělství se tento týden opět dostalo do širší mediální pozornosti. Jednak proto, že ČR hostila neformální zasedání ministrů zemědělství celé EU, jehož jedním z témat bylo i zajištění potravinové soběstačnosti Evropy a dostupnosti potravin. Druhým důvodem, který s tím prvním do značné míry souvisel, se staly další protesty zemědělců reprezentovaných Agrární komorou ČR a Zemědělských svazem ČR, které byly, alespoň deklarativně, zaměřeny proti přílišnému zelenání Společné zemědělské politiky EU (SZP).

Zemědělské organizace z devíti zemí střední a východní Evropy kromě toho ve středu 14. září podepsaly memorandum, které nabádá vlády zemí EU k několika krokům, například k pozastavení emisních povolenek alespoň na krátkou dobu, zastropování cen energií a kompenzacím zemědělcům za vysoké ceny hnojiv a dalších vstupních nákladů, nebo k ochraně domácích výrobců před nebezpečím, že se stanou obětí okolností způsobených liberalizací dovozů z Ukrajiny.

I když důvodem v úvodu zmiňovaných protestů byla nepochybně také kritika tuzemského Strategického plánu SZP a nepřímo tedy i současné vládní reprezentace, obavy z budoucích aplikací Green Deal (Zelené dohody) alespoň částečně racionální jádro mají. Ne každému je totiž známo, jak to chodí například v Evropském parlamentu, v němž dominují strany a poslanci podporující v podstatě jakékoli návrhy regulací, které jsou odůvodněny environmentálními principy. I když je samozřejmě ochrana přírody a krajiny a zachování biodiverzity správná rámcová strategie, nelze se ubránit dojmu, že řada plánovaných regulací zemědělského, ale i lesnického hospodaření je nebo bude zatížena regulacemi, které postrádají, nebo mohou postrádat, selský rozum. Příkladem může být třeba proces návrhů zákonů, kdy základní stanoviska Evropského parlamentu k ryze zemědělským tématům, jako je oblast hnojiv nebo takzvaný Carbon Farming (uhlíková stopa zemědělství) připravuje výbor pro životní prostředí, a ne zemědělský výbor evropského parlamentu. Obě témata sice s životním prostředím souvisí, jako ostatně celé zemědělské podnikání, v uvedených případech jde ale o legislativu primárně zemědělskou, což je ostatně ve slově „Farming“ obsaženo i v názvu tématu.

Reálný příklad rozhodování přineslo v úvodu tohoto týdne také projednávání nové evropské Strategie pro lesy, které jen v minimální míře akceptovalo apely lesnické praxe, přičemž, jak je v Evropském parlamentu zvykem, kreativita europoslanců předložený návrh ještě více ozelenila. Že je přitom možné hospodařit na lesních pozemcích a jejich okolí i bez panevropských regulačních plánů, dokazují v reálné praxi mimo jiné sedláci na rodinných farmách, ale také například Vojenské lesy a statky (VLS), které připravily na sobotu 17. září dosud největší dobrovolnickou akci VLS v Brdech, takzvané Brdské stromsázení, v lokalitě zaniklé obce Přední Záběhlá v srdci Brd. V rámci akce, která je přístupná veřejnosti, vysadí některý z návštěvníků v pořadí již stomiliontý strom od doby, kdy VLS zahájily opětovné zalesňování po kůrovcové kalamitě, uvedeným stromem má být lesní odrůda ovocného stromu třešeň ptačí. Zdali by prostřednictvím bezzásahovosti a přirozeného vývoje lesů (nejen) v uvedené lokalitě došlo také k tak rozsáhlé obnově porostů včetně lesních ovocných stromů, lze přitom s úspěchem pochybovat.

I když je pozornost veřejnosti v ČR stále soustředěna zejména na zemědělství a všudy přítomné téma vývoje cen potravin, zasloužilo by více prostoru i tuzemské lesnictví. Například proto, že v současné době již existuje komplexní návrh novely lesního zákona, který vznikal za aktivní účasti akademické sféry a který obsahuje oproti současnému znění zákona zhruba stovku změn, z nichž některé jsou sice formální, ale mnohé také, a to ku prospěchu věci, docela zásadní. Například snížení současné doby obmýtí o 20 let, což by mělo napomoci žádoucí rychlejší obnově struktury našich lesů. Ke znění novely také již tento týden proběhla neveřejná internetová debata, k tomu je však třeba uvést, že na příslušná místa, například na Ministerstvo zemědělství, byla již dříve rozeslána původní verze, která by měla být východiskem pro vnitřní připomínkové řízení, takže zapracovávat změny do tohoto znění by již nemělo být možné. Jinak se totiž proces schvalování potřebné novely zase protáhne.

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) podepsalo tento týden memorandum o spolupráci se Státním fondem životního prostředí (SFŽP), mimo jiné s cílem správného nastavení dotačních programů, týkajících se vodního hospodářství v kontextu životního prostředí. Do současné doby šly přitom některé podpory filosoficky i fakticky doslova proti sobě, a tento stav by se proto mohl podpisem memoranda zlepšit, mimo jiné v možnosti vodohospodářů čerpat dotace na snižování energetické náročnosti provozů z Modernizačního fondu. Aktuálně je ale hlavním energetickým tématem zastropování, cen – to by se podle prezentovaných zásad mělo pozitivně projevit v poklesu současných nákladů rodinných farem, podnikatelů a živnostníků (nejen) na českém a moravském venkově, což je pro venkovský prostor, na němž v řadě lokalit skomírají služby všeho druhu, dobrá zpráva. Do režimu zastropování mají podle aktuálních zpráv spadat i vodohospodáři. A k tématu energií ještě na závěr citace důležitého upozornění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zdůraznil, že „cenovými stropy je stanovena cena maximální, nikoliv jediná možná. Dodavatelé elektřiny a plynu proto mají a budou moci i přes toto opatření zcela svobodně soutěžit a nepochybně stanovit i cenu nižší, než stanovený cenový strop,“ uvedl ÚOHS.

Petr Havel    

Přečteno: 202x