V datech ČSÚ lze ale najít i některá pozitiva týkající se méně mediálně sledovaných komodit. Patří mezi ně například pokles ploch zeleniny o 3,6 procenta a brambor o 2,7 procenta, což je menší redukce ploch, než jaká se původně předpokládala. Za pozitivní lze pak také považovat rozšíření spektra pěstovaných olejnin, zejména pak slunečnice o 59,7 procenta, hořčice na semeno o 25,9 procenta, máku o 6,4 procenta nebo lnu o 112,8 procenta. V praxi jde o žádoucí zvýšení pestrosti plodin pěstovaných na orné půdě, otázkou ale samozřejmě je a bude, zdali se takové změny ekonomicky vyplatí.
Probíhající sklizeň bude přitom i nadále, a to spíše negativně, ovlivňovat počasí. Podle aktuálních informací z Meteocentrum.cz budou totiž oba prázdninové měsíce teplotně nadnormální a srážkově normální až podnormální, a vedle vysokých teplot tak bude letošní léto pravděpodobně provázet také riziko prohlubujícího se půdního sucha. Opačné riziko mohou způsobovat přívalové deště, jejichž intenzita obvykle roste s rostoucí teplotou. I vzhledem k tomu, že lze obdobný vývoj počasí očekávat i v následujících letech, začíná být stále aktuálnější potřeba změnit současné podmínky zemědělského pojištění tak, aby lépe odpovídaly klimatickým změnám. Vyšší riziko škod ovšem logicky znamená vyšší spoluúčast zemědělců na pojištění, které je již v současné době demotivační, neboť je velmi nákladné. Výzvou pro pojišťovny i Ministerstvo zemědělství je tak hledat cesty ke zpřístupnění pojištění klimatických rizik, ať již je to navýšení účasti státu nebo provázanost s dotačními programy. Současný stav, kdy se škody řeší ad-hoc dodatečnými kompenzacemi, není zcela jistě příliš systémovým řešením.
Z informací zveřejněných v uplynulém týdnu nelze opomenout sdělení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), podle kterého EU proplatila v květnu veškeré dotace, které Fond poskytl společnostem sdružených v Agrofertu. To se ovšem dalo při stávající politické konstelaci v ČR čekat a čekat se to dalo i z toho důvodu, že na úrovni EU není pravomocně rozhodnuto o možném střetu zájmů premiéra Babiše. V zásadě jde tak o uplatnění principu presumpce neviny, o to větší dopad ale bude mít konečný verdikt v případě, pokud EU střet zájmů potvrdí. Proplacené dotace týkající se přímých podpor činí zatím 204 milionů korun a týkají se 63 firem Agrofertu.
Pro spotřebitele, ale ne pro zemědělce, je dobrou zprávou vývoj spotřebitelských cen potravin v ČR za měsíc červen. Spotřebitelské ceny jako celek klesly totiž podle ČSÚ meziměsíčně o 0,3 procenta, přičemž některé potraviny zlevnily velmi výrazně, jako například vejce (o 19,7 procenta) nebo polotučné mléko (o 11,4 procenta). Ze základních potravin se meziměsíčně zvýšily výrazněji jen ceny brambor (o 6,7 procenta). Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu zlevňují aktuálně v ČR potraviny nejvíce z celé EU, kromě Švédska.
Na poli zemědělského výzkumu velmi aktivní Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) zveřejnila výsledky třetího ročníku studentské soutěže MENDELU Boost, ve které byly oceněny i projekty s přímou vazbou na zemědělské podnikání. Konkrétně jde o projekt dvou studentů Agronomické fakulty MENDELU zabývající se výrobou rostlinného biostimulantu FISHIT, který vzniká řízenou biologickou přeměnou rybího kalu. Podle řešitelů projektu jde o přípravek stoprocentně přírodního původu, který je vhodný i pro ekologické zemědělství a použitelný pro všechny druhy rostlin. Uvedený biostimulant primárně podporuje tvorbu a rozvoj kořenového systému, čímž přispívá ke zlepšení příjmu živin a vody, a díky tomu může pozitivně ovlivňovat růst rostlin, zvyšovat výnos a přispívat ke zlepšení kvality pěstovaných plodin.
Petr Havel
