Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 30

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla – č. 30

Nejen ze zemědělského pohledu je v poslední době, a vlastně celý letošní rok, dominantním zemědělským tématem sucho. Částečným řešením by mohly být dotace v rámci programu „Podpora opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, v němž Ministerstvo zemědělství (MZe) navýšilo dotační prostředky z původních 1,1 miliardy korun o dalších 400 milionů korun. Příjem dotací po předchozím vyčerpání programu obnoví MZe v pondělí 3. srpna v 10:00 hodin, podporu mohou získat obce zejména na výstavbu a zabezpečení skupinových vodovodů, vodárenských soustav, posílení vodních zdrojů, propojování vodárenských systémů a další opatření, která zlepší zásobování obyvatel pitnou vodou.

Vody, respektive splavnění Labe se týká také důležitý a léta odkládaný projekt výstavby plavebního stupně Děčín, na kterém se tento týden shodla ministerstva zemědělství, životního prostředí a dopravy společně se svými saskými protějšky. Pokud přitom proběhne proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a pokud projekt získá všechna potřebná povolení, mohla by začít výstavba plavebního stupně Děčín již v roce 2029. Proti tomu ovšem dlouhodobě protestují ochránci přírody a zejména pak Národní park České Švýcarsko, podle kterého v ČR neexistuje možnost takzvaných kompenzačních opatření za likvidaci stanovišť některých chráněných bylin. Jiné analýzy ale možnost kompenzačních opatření připouštějí, a navíc je vhodné vědět, že stavbou ohrožená bylina drobnokvět pobřežní není endemit a podle statistik se vyskytuje na více než 800 lokalitách v EU, v ČR pak mimo jiné v minulosti na nákladovém nádraží Žižkov.

Kromě budoucnosti zemědělství řeší země EU také budoucnost rybářství. V uplynulém týdnu se tématu věnovala, za účasti delegace MZe, dvoudenní neformální Rada ministrů EU pro rybolov v irském Corku. Podle MZe závisí budoucnost evropského rybolovu a akvakultury na schopnosti přilákat novou generaci pracovníků a podnikatelů, jednou z cest k tomu je zjednodušení pravidel Společné rybářské politiky či podpora investic a moderních technologií. Což jsou obdobná řešení jako v případě zemědělství. Dodat lze ale, že ČR by mohla být v rybářství pro EU inspirací – s novou generací u nás nejsou problémy, a zajímavostí je, ačkoli se o tom moc nemluví, že naši sportovní rybáři jsou dlouhodobě nejúspěšnější na světě a ve svých řadách mají například i padesátinásobné mistry světa v různých rybářských disciplínách.

MZe upřesnilo aktuální podmínky standardu omezení plochy jedné plodiny DZES 7B. Podmínka maximální plochy plodiny 10 ha na silně erozně ohrožených plochách byla zrušena, nadále je platné pouze omezení na 30 ha (a to na všech DPB se standardní ornou půdou, bez ohledu na kategorii erozního ohrožení). Podmínka dělení jedné plodiny úhorem nebo travním porostem o minimální šíři 12 m se aktuálně upravuje, platná zůstane šíře 6 m. Navýšení na 12 m mělo platit pro hospodářský rok 2026/2027, ale probíhá legislativní změna, která navýšení ruší, a tedy pro podzimní osevy 2026 a jarní osevy 2027 zůstane platných původních 6 m.

Stejně jako v zásadě u všech hospodářských plodin se v ČR letos očekává také nižší úroda vinných hroznů z důvodu nedostatku potřebné vláhy. Výzvou pro tuzemské vinaře je tak více využívat závlahy, které se ale reálně podle odhadů využívají jen zhruba na jedné pětině vinic. K tomu je ovšem předpokladem mít pro závlahy k dispozici zdroje vody, což je v řadě lokalit na jižní Moravě samozřejmě problém.

Nejen s vinařstvím je spojena nutnost rukodělných prací, a tedy dostupnost, ale také cena pracovní síly, včetně náborů pracovníků ze zahraničí. S tím se mimochodem stále více potýká také sousední Polsko. I kvůli tamní byrokracii se podle dat vydalo loni v Polsku cizincům meziročně o 22 procent méně pracovních povolení (konkrétně 251 500), což je nejnižší hodnota za posledních sedm let. Prognózy navíc předpovídají v Polsku úbytek pracovní síly do roku 2035 o dva miliony, což se má mimo jiné dotknout i zemědělství. Poučení pro ČR z toho je, že cena lidské práce v Polsku poroste, přičemž doposud levnější pracovní síla byla a je jedním z důvodů nižších cen zemědělských komodit i potravin v Polsku oproti naší zemi.

Na závěr ještě jeden „podnikatelský tip“, týkající se (nejen) oblasti mlékárenství. Ve světě totiž výrazně roste poptávka (a tím i cena) syrovátkového proteinu, v případě syrovátkových izolátů a koncentrátů o 80 až 120 procent. Vyšší poptávka je tažená rostoucím počtem fitness center a spotřebitelů – sportovců, preferující proteiny v rámci zdravého životního stylu. V ČR se přitom syrovátkové izoláty a koncentráty nevyrábějí, investice do takové výroby jsou nákladné a také energeticky náročné. Probíhající „proteinové šílenství“ je ale každopádně impulzem ke zvýšení odbytu i našich potravin s vyšším obsahem proteinů, pokud bude podpořen vhodným a cíleným marketingem.

Petr Havel

Přečteno: 122x