I když jsou NBT komodity spojovány především se šlechtěním hospodářských (i jiných) rostlin, mnohé z nich se týkají také hospodářských zvířat. Několik následujících příkladů se pak týká šlechtění prostřednictvím editace genů, obecně označovaného jako CRISPR, tedy těch, které mohou splňovat podmínky liberalizace, přijaté na úrovni EU. Dodat lze jen, že EU umožňuje členským zemím takové komodity zakázat, takže jejich reálné využití není automatické. ČR ale historicky patřila a patří mezi podporovatele NBT, a také proto je žádoucí sledovat probíhající proces nových NBT ve světě.
Pokud se týká NBT v živočišné produkci, pak jedním z posledních výsledků šlechtění jsou prasata odolná vůči reprodukčnímu a respiračnímu syndromu prasat, jednomu z nejzávažnějších virových onemocnění chovů prasat, které každoročně způsobuje miliardové ekonomické ztráty po celém světě a dostatečně účinné vakcíny zatím neexistují. Odolnost prasat byla vytvořena pomocí metody genové editace CRISPR/Cas9. Tato prasata již schválil pro využití v potravinovém řetězci americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a aktuálně se jedná o schválení těchto prasat na trzích v Mexiku, Kanadě, Japonsku nebo Číně. Povolení pro trh s potravinami již v minulosti získala také takzvaná GalSafe prasata nevyvolávající alergickou reakci u lidí.
Dalším příkladem živočišného produktu je kozí mléko se sníženým obsahem alergenu s názvem β-laktoglobulin, jehož imunoreaktivita může přetrvávat i po tepelném zpracování. Z výsledků testů vyplynulo, že využití CRISPR/Cas9 vedlo k prakticky úplné eliminaci uvedeného proteinu v kozím mléce, což podle výzkumníků vede nejen k produkci kozího mléka se sníženou alergenicitou, ale také k produkci takzvaného „humanizovaného“ mléka, jehož složení se má blížit mateřskému mléku.
Z nově vyvinutých rostlinných komodit je pak vhodné zmínit například rajčata se sníženým obsahem histaminu. Opět jde o využití metody CRISPR/Cas9, které představuje přínos pro spotřebitele s histaminovou intolerancí, aniž by negativně ovlivnila růst rostlin, tvorbu plodů a jejich senzorické vlastnosti. Histamin je přirozeně se vyskytující biogenní amin, který v lidském těle plní důležité signální funkce a pro většinu zdravých lidí nepředstavuje jeho příjem z potravy v obvyklém množství problém. U osob s histaminovou intolerancí nebo sníženou aktivitou enzymu diaminooxidázy však může jeho hromadění vyvolávat nepříjemné reakce podobné alergickým. Pomocí CRISPR již vznikla například rajčata s vyšším obsahem zdraví prospěšné kyseliny gama-aminomáselné (GABA), rajčata obohacená o prekurzor vitaminu D3 nebo sladší linie bez ztráty výnosu nebo experimentální rajčata se sníženým obsahem vybraných alergenních proteinů.
Pro zemědělství v ČR jsou jistě také důležité výsledky britského výzkumného pracoviště Rothamsted Research, které vyvinulo novou odrůdu pšenice výrazně snižující množství škodlivých látek vznikajících při pečení, smažení nebo opékání chleba, a to opět za použití technologie CRISPR. Pšenice je přitom nejpěstovanější komoditou v ČR.
Při pečení vzniká při vysokých teplotách v potravinách chemická látka zvaná akrylamid reakcí mezi aminokyselinou asparaginem a cukry přítomnými v potravinách bohatých na škrob. Evropský úřad pro bezpečnost potravin přitom označuje akrylamid za pravděpodobně karcinogenní látku představující potenciální zdravotní riziko pro všechny věkové skupiny. Pšenice obsahuje volný asparagin přirozeně a dosud nebylo snadné toto změnit bez zásahu do výnosu plodin, právě to se ale využitím CRISPR mění. Snížení množství asparaginu v zrnu se přímo projevilo i v hotových potravinách. Chléb a sušenky z upravené pšenice obsahovaly výrazně nižší hladiny akrylamidu, ba dokonce v některých vzorcích opečeného chleba klesly koncentrace pod hranici detekovatelnosti. Podle vědců by mohla pšenice s nízkým obsahem akrylamidu by pomoci potravinářským firmám splnit vyvíjející se bezpečnostní normy, aniž by musely kompromitovat kvalitu produktů nebo nést vysoké výrobní náklady.
Výše uvedené příklady každopádně signalizují změnu strategie při komunikaci výsledků šlechtění metodami CRISPR. Značná část NBT totiž představuje nutriční přínos pro konečného spotřebitele, a lze tak předpokládat, že o ně bude zájem. To ale může podpořit i odbyt příslušných zemědělských produktů, což by byl přínos i pro zemědělce.
Petr Havel
