Ve věci jde o trestní oznámení, které v únoru podali Piráti kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Evropští žalobci podle Seznam Zpráv prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také to, proč ČR nevymáhá po holdingu dotace z minulosti. Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, považuje tím střet zájmů za vyřešený. „Vždy jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok a čerpáme je v souladu s dotačními pravidly EU a ČR,“ napsal ČTK v červenci mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„V rámci rozhodování tzv. kompetenčního sporu dospěl státní zástupce NSZ k závěru, že rozdělení věci by bylo v rozporu s Nařízením Rady EU, interními pravidly Úřadu evropského veřejného žalobce, tuzemskou zákonnou právní úpravou pro vedení společného řízení i zavedenou aplikační praxí v obdobných trestních věcech,“ konstatovalo NSZ.
EPPO původně zahájil trestní řízení pouze ve věci evropských dotací a otázku národních prostředků postoupil českým orgánům. Podle NSZ však existuje rovněž předpoklad, že souvislé a případně pokračující jednání, tvořící jednotný skutkový základ, bude nutné objasňovat totožným souborem opatřovaných důkazů.
„Odhlédnout nebylo možno ani od skutečnosti, že Úřad evropského veřejného žalobce vedl v minulosti dozor ve fakticky obdobné věci, týkající se objasňování pravidel dotačního financování v letech 2017-2020 jak z evropských zdrojů, tak výlučně ze zdrojů národních, a to pro obdobný okruh trestných činů a typově shodný okruh skutkových okolností. Nebyl shledán žádný důležitý hmotněprávní nebo procesní důvod, aby v současnosti bylo postupováno odlišně,“ uvedl dnes NSZ.
Piráti podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli možnému poškození finančních zájmů EU, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých analýz. EU proplatila všechny peníze, které fond v květnu Agrofertu poskytl. Bylo to celkem 204 milionů korun. Evropská komise (EK) v červenci na dotaz ČTK sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před Babišovým jmenováním premiérem.
Eva Češpiva, mluvčí SZIF, v červenci ČTK řekla, že fond od EPPO zatím neobdržel žádnou oficiální výzvu ke spolupráci. „Pokud budeme osloveni, jsme připraveni poskytnout maximální součinnost a plně spolupracovat v rozsahu našich zákonných povinností,“ uvedla 15. července Češpiva. Aktuální vyjádření fondu ČTK zjišťuje.
Agrofert loni zaměstnával zhruba 28.000 lidí, z toho v ČR zhruba 17.183. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to o zhruba půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy.
lip hj
Zdroj: ČTK
