Drtivá většina představitelů EU přitom uznává potřebu emise snižovat, zároveň ale prosazuje, aby byly z této regulace vyjmuty malé a střední farmy, jejichž podíl na tvorbě emisí je nižší, než v případě koncentrovaných chovů. Navrhovaný limit 150 dobytčích jednotek na farmu pak považují za příliš nízký a za rizikový je považován i termín - rok 2029, kdy by měla být navrhovaná opatření na snížení emisí realizována, který je podle nich příliš krátký.
V ČR vrcholí sezóna sklizně jablek, a není tak od věci poupravit některá zavedená klišé, které s jablky, budoucností jejich produkce a vlivu dotací na ceny jablek souvisí. Nejčastěji zmiňovaným rizikem má být přitom ohrožení tuzemské produkce (nejen) jablky z Polska, a to prostřednictvím vysokých dotací, které pobírají farmáři u našich sousedů. Jak ale zaznělo tento týden na semináři pod záštitou ÚZEI a České potravinářské společnosti, z porovnání výše dotací v Polsku a ČR vycházejí lépe pěstitelé v naší zemi. Z dat sbíraných v rámci šetření ekonomiky zemědělských podniků v síti FADN totiž vyplývá, že pěstitelé jablek v Polsku dostávali v loňském roce na hektar sadů v rámci plateb na plochu 208 eur, zatímco naši pěstitelé 243 eur. Prostřednictvím dalších dotačních programů pak získali loni polští pěstitelé ještě 89 eur na hektar, v ČR to ale bylo 90 eur na hektar. V Polsku také není specifický dotační program na podporu takzvaných citlivých komodit (VCS), s vysokou pracností, kam jablka v ČR spadají, a kde činí dotační sazba 9 256 korun na hektar.
Původní meziresortní komise Voda/Sucho získala novou podobu. Ta současná nese název „Ústřední komise pro sucho“, a založilo jí (stejně jako tu předchozí) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Cílem komise má být koordinace opatření, týkající se například omezení nakládání s vodami, rozhodnutí o zvýšení průtoků či naopak o zadržení vody. Podle ministra zemědělství by měla komise pomoci lépe zvládat nepříznivé dopady sucha na větším území. Nic proti tomu, kdo se ale o problematiku zajímá dlouhodobě, musí si logicky klást otázku, proč nová komise vznikla, když má téměř stejné cíle a podobné složení, jako někdejší komise Voda/Sucho.
Počátkem října vstupuje v ČR v platnost novela veterinárního zákona, která obsahuje některé žádoucí změny, týkající se například snížení byrokracie ohledně hlášení pohybu včel nebo možnosti prodávat malé množství vajec z chovů prostřednictvím prodejních automatů obdobně, jako se prodává mléko prostřednictvím takzvaných mlékomatů. Novela však také zpřísňuje podmínky domácích porážek skotu. Stalo se tak prostřednictvím pozměňovacího návrhu s tím, že opatření má zabránit údajnému riziku, podle kterého se na trh dostává část masa z kusů, které neprošly povinnou veterinární kontrolou. V tomto případě lze vysledovat zcela zřejmou souvislost s nedávnou sérií novinových článků, které poukazovaly na množství „uprchlého skotu“, který ale podle interpretace Českého svaz zpracovatelů masa ve skutečnosti neuprchl, ale byl nelegálně poražen, přičemž ročně má jít zhruba o tři až čtyři tisíce zvířat. K tomu jen dvě poznámky. Jednak, že podle statistik Ministerstva zemědělství z dubna letošního roku se v ČR chová více než 1,4 milionu kusů skotu, takže podíl „uprchlého“ skotu činí řádově desetiny procenta. A za druhé – a to je zásadnější, že množství mediálních kauz nevzniká v ČR náhodně, ale cíleně za účelem změnit nějaká pravidla ve prospěch určitých zájmových skupin na úkor jiných. Pro laickou veřejnost možná „atraktivní kauza“ tak byla ve skutečnosti jen marketingovým uchopením konkurenčního boje, který negativně dopadne zejména na menší chovatele skotu především na rodinných farmách, což byl nepochybně od samého začátku primární účel. Je smutné, že se na jeho přijetí podíleli i samotní zákonodárci.
Petr Havel
