Konkrétnější obrysy dostaly plánované změny daní z přidané hodnoty (DPH), v nichž dochází ke snížení stávající DPH u potravin ve výši 15 procent na budoucích 12 procent. Pokles o tři procentní body by už měl být viditelný na konečných spotřebitelských cenách, pokud dojde k cenové stabilizaci – a k té už dochází. Vhodnější by sice byl pokles DPH u potravin na 10 procent (i tak by patřilo zdanění potravin v ČR k nejvyššímu ve středoevropském regionu), s ohledem na stav státního rozpočtu se ale zdá být sazba 12 procent rozumným kompromisem. To samé, a možná v ještě větší míře, lze konstatovat o přesunu DPH na vodné a stočné, které má také spadat do snížené sazby, což je zásadní pokrok oproti původně uvažovanému přesunu ze současných 10 procent do 21 procent. Pro zemědělské a potravinářské podniky bude patrně ve vládním konsolidačním balíčku nejdůležitější, v jakých položkách a v jakém objemu se bude škrtat v dotacích. Zatím je známa jen celková částka (10,2 miliardy korun) a uvažované úplné zrušení dotačního titulu 13, který je zaměřen na podporu velkých potravinářských podniků. Tak uvidíme.
Nejnovější data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za duben potvrdila trend mírného poklesu cen potravin, což bylo zcela očekávatelné, jak v meziměsíčním, tak zejména v meziročním srovnání. V prvém případě jde o logickou reakci na pokles spotřebitelské poptávky, v tom druhém je důvodem vysoká loňská srovnávací základna. Jsme-li u potravin, pak je možné zmínit také intenzitu kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), která podle své výroční zprávy za rok 2022 uskutečnila loni celkem 48 809 kontrol, přičemž zjistila 3 351 nevyhovujících šarží potravin a ostatních výrobků. Výsledky kontrol také potvrdily skutečnost, že SZPI zjistila nejvyšší podíl nevyhovujících vzorků potravin u produktů dovážených ze třetích zemí (zemí mimo EU), u nichž nevyhovělo požadavkům národních nebo evropských předpisů 39,2 procenta hodnocených šarží, zatímco u potravin původem ze zemí EU nevyhovělo 21,9 procenta kontrolovaných šarží a u potravin tuzemského původu 18 procent. Uvedená data mohou a měla by sloužit k argumentaci ve prospěch preference našich potravin u tuzemských spotřebitelů, což se ale stále zatím tak úplně nedaří.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), což by měla být nejvyšší evropská autorita pro posuzování rizik potravinářských produktů a látek v nich obsažených, zahájil tento týden dvoudenní vědecké kolokvium s cílem shromáždit názory a poznatky od předních vědců, zástupců evropských, mezinárodních a národních agentur, technologických společností a provozovatelů potravin i skupin spotřebitelů, týkající se standardů a právě i rizik laboratorně produkovaného masa. Což je signálem, že příslušné produkty budou dříve či později součástí evropského potravinářského trhu. O laboratorně vyráběném masu se přitom mluví už dlouho, jak ale uvedl vedoucí vědecký pracovník EFSA Wolfgang Gelbmann, „úřad EFSA dosud nebyl požádán, aby zhodnotil jakékoli potraviny pocházející z kultivovaných živočišných buněk, které by lidé mohli nazvat „laboratorně pěstovaným masem“. EFSA nicméně podle něj očekává, „že v nadcházejících měsících a letech obdrží nové aplikace v potravinách pocházejících z buněčné kultury“.
Z mnohem důležitějších tipů na nové výsledky vědy a výzkumu by bylo tentokrát na místě zmínit pokroky ve šlechtění klíčové zemědělské komodity, tedy pšenice. Vědci z Earlham Institute (UK) a Mezinárodního střediska pro zlepšování kukuřice a pšenice (The International Maize and Wheat Improvement Center, CIMMYT) publikovali v časopise Communications Biology zjištění, že jarní pšenice obsahující exotickou DNA z divoce žijících příbuzných druhů má v horkém počasí až o 50 procent vyšší výnosy ve srovnání s odrůdami, které tyto geny nemají.
Petr Havel
