Zemědělci v ČR včetně sedláků na rodinných farmách nicméně aktuálně řeší spíše dopady vládního konsolidačního balíčku, například úmysl více zdanit OSVČ, nebo podmínky investičních dotací zemědělským podnikům a stropy na maximální výši dotace na podnik. Podle aktuálního návrhu Ministerstva zemědělství (MZe) - již o tom byla v minulých Týdnech zmínka - by měl být strop dotace na jeden podnik zachován ve výši 150 milionů korun (po řadu let, do zásahu Mariana Jurečky v době, kdy řídil MZe, činila maximální dotace 30 milionů korun), a v případě drůbeže a prasat dokonce 200 milionů korun. Takto pojatá alokace podpor ve svých důsledcích logicky zakonzervuje stávající nevyhovující strukturu tuzemského zemědělství, neboť vyšší strop logicky znamená, že při nějaké dané částce vyčleněné na uvedené programy se dostane podpora k menšímu množství subjektů, tedy zejména k menšímu počtu menších a středních zemědělců. Což je v přímém rozporu s vládním programovým prohlášením a deklarovanými sliby o podpoře malého a středního podnikání.
Naopak za pozitivní krok v podání MZe lze označit vyhlášení veřejné soutěže na vědecké projekty, na které poskytne v rámci Programu ZEMĚ II v příštích letech poměrně dost peněz – zhruba jednu miliardu korun. Výzkumníci se mohou přihlásit s projekty na vlastní téma, případně se zaměřit na jednu z 22 výzkumných potřeb vypsaných MZe. Návrhy projektů lze zasílat již od tohoto týdne, a to do dvou podprogramů. Výsledky prvního podprogramu využije převážně soukromý sektor, podprogram II slouží k výzkumným potřebám veřejného sektoru. Předkládané projekty budou zaměřeny na tři klíčové oblasti: bioekonomiku, smart zemědělství nebo globální změny v biosféře.
Nejen zemědělce a sedláky na rodinných farmách čekají další regulace, a to v oblasti používání antibiotik. Podle EU je problém nadužívání antibiotik i v chovech hospodářských zvířat, a proto přijal Evropský parlament pro členské státy (zatím jen) doporučení v boji proti antimikrobiální rezistenci. Členské země by tak měly sestavit akční plány, jak problém na národní úrovni řešit a sbírat reálná data o využívání látek, členské země naproti tomu požadují po EU vznik celoevropské databáze, která bude tyto data shromažďovat. Postup budou na začátku příštího týdne řešit i ministři zdravotnictví na Radě EPSCO. Dodat lze jen, že regulace antibiotik jak v chovech hospodářských zvířat, tak především v humánní medicíně je velmi žádoucí. Dosavadní vývoj totiž ukazuje, že rezistence (odolnost) v populaci vůči antibiotikům roste, a za pár let už nebude podle prognóz velké množství dnes běžně používaných (a nadužívaných) léků na lidské, ale i zvířecí nemoci zabírat.
Jsme-li u Evropského parlamentu, pak je vhodné také zmínit změnu, k níž dochází ve vedení europoslanců ODS. Dosavadní předseda jejich klubu Jan Zahradil skončil, a jeho post zaujala Veronika Vrecionová. To by měla být dobrá zpráva (nejen) pro sedláky na rodinných farmách, jejichž postoje se snaží Vrecionová dlouhodobě hájit. Nejen ale pro ně, uvedená europoslankyně je také velmi aktivní právě v Evropském parlamentu a je mimo jiné podepsána pod řadou pozměňovacích návrhů týkajících se regulace používání přípravků na ochranu rostlin. Zatím se navíc zdá, že původní ambice EU přijmout příslušnou legislativu se v současném programovém období nepodaří. A jsme-li v EU, pak je ještě vhodné zmínit apel Evropské Komise na členské státy, aby do konce letošního roku zrušily zavedené cenové stropy na energie. Což je důležité také pro všechny hospodařící zemědělce, aby řešili stávající smlouvy na dodávky a ceny energií, podle nichž platí příslušné poplatky.
Petr Havel
