Za systémově nejdůležitější krok lze považovat návrh na výrazné snížení kontrol (úplné vyloučení kontrol se zdá být přece jen nereálné) týkající se farmářů, kteří hospodaří na ploše do 10 hektarů. Zásadní je také úmysl regulovat prostřednictvím cel dovozy obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska na území EU, byť v tomto případě zas tak o systémové řešení nejde. Tím by byl totiž úplný zákaz dovozu zemědělských komodit z uvedených zemí, za situace, kdy je zejména obchod s Ruskem předmětem embarga a celé série sankcí v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Návrh tedy fakticky export z Ruska a Běloruska nezakazuje, což mimo jiné degraduje úmysl zvýšit ceny obilovin a olejnin na evropském trhu. Pokud se pak týká navrhovaných úprav a odkladů některých podmínek souvisejících s péčí o krajinu, pak ani tam se nezdá být návrh na změny optimální, a také se stal ihned, do značné míry oprávněně, předmětem kritiky ochránců přírody. Opětovně je tak vhodné v této souvislosti zopakovat, že žádoucí změny by měly vycházet především z rozšíření spektra možností pro svobodné rozhodování sedláků.
Ve hře zatím také stále zůstává možná mimořádná finanční pomoc sektoru zemědělství ze strany EU, neboť byl prodloužen Dočasný krizový rámec pro tento obor. Lze přitom předpokládat, že Evropská komise si může vzhledem k možným pokračováním protestů nechávat ještě nějaký trumf v záloze, což může být právě další uvolnění finančních prostředků do zemědělství. Každopádně, nyní je míček na straně europoslanců, kteří mají již pouze duben na to, posvětit dosavadní návrhy EK i Rady ministrů. A právě do doby verdiktu evropského parlamentu lze také zřejmě ještě nějaké protesty očekávat.
Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vzniklo nově Oddělení výzkumu rizik pro lesy, které se má zabývat sledováním změn v poškozování evropských lesů, adaptací lesů na změny klimatu a tvorbou nových postupů managementu lesů a příslušných politik, v návaznosti na strategické projekty FLD, EVA 4.0 a EXTEMIT-K.
Na závěr poněkud stručnějšího „Týdne“ nicméně jedna dobrá zpráva, ukazující, že namísto hledání viníků, například za růst cen potravin, je mnohem lepším řešením komunikace a spolupráce zainteresovaných stran. Jde o společnou iniciativu velkoobchodu Makro s partnery, s názvem České pole, jehož cílem je podpořit tuzemskou produkci (a zpracování) brambor, a také česneku a křenu. Inciativa byla oceněna jako „Inovace roku“, a lze říci, že oprávněně. Jen za rok svého působení se iniciativa postarala o rozšíření pěstování odrůdy brambor Agria na hranolky a navýšila plochu, na které se tyto brambory v Česku pěstují. V restauracích, bistrech a provozovnách rychlého občerstvení pak 90tunová sklizeň nahradila hranolky dovážené z Nizozemska. Potvrzují to i statistiky: Zatímco v lednu roku 2023 se české brambory na hranolky podílely na celkových prodejích jen z deseti procent, v současné době je to již více než polovina (56 %). Celkem zákazníci za pět měsíců nakoupili o 28 procent více brambor na hranolky než ve stejném období minulého roku.
Petr Havel
