Týden podle PH č. 38 – 2021 (pH týdne 2)

Petr Havel
Sdílejte článek
Týden podle PH č. 38 – 2021 (pH týdne 2)

Přestože z „přírodních“ témat řešila v uplynulém týdnu veřejnost i politici zejména závěry komise týkající se loňské kauzy otrávené Bečvy nebo ještě starší kauzy dopadů těžby v polském dole Turów na zdroje pitné vody na českém území (z níž se začíná vyvíjet významný mezinárodní konflikt), je ve skutečnosti mnohem významnější signál, který vyslal tento týden Český statistický úřad ČSÚ).

ČSÚ totiž veřejně prezentoval výsledky podrobného speciálního šetření AGROCENZUS 2020, ze kterého vyplynula pokračující koncentrace zemědělství v ČR, především ale pokračující koncentrace půdní držby a vznik na první pohled neviditelných korporací, které růstem vlastnictví zemědělské půdy neustále zvyšují svůj potenciál ovládat prostřednictvím tohoto vlastnictví český a moravský venkov. I vzhledem k tomu, že skutečné vlastníky, snad až na Andreje Babiše, není „vidět“, si málokdo uvědomuje, že nejde o konkrétní, ale zcela plošný problém na území celé země, který překračuje horizont „pouhého“ zemědělského podnikání v ČR, neboť neexistují žádné informace o tom, jak bude s koncentrovaným vlastnictvím půdy v ČR v budoucnosti naloženo. AGROCENZUS 2020 přinesl i řadu dalších zajímavých, spíše však negativních údajů, například, že se mezi lety 2000 a 2020 snížil počet zemědělských subjektů zabývajících se živočišnou výrobou o 42,5 procenta, což ukazuje jednak na zhoršující se strukturu našeho zemědělství, také ale právě na pokračující koncentraci, a to nejen půdní držby. Dodat lze jen, že základní příčinou těchto trendů je nastavení dotační zemědělské politiky, částečně prostřednictvím EU, zejména ale v podání zemědělské politiky v naší zemi.

Místní akční skupina (MAS) Brána Vysočiny uspořádala tento týden seminář týkající se Komplexních pozemkových úprav s demonstrací již uskutečněných projektů v obcích Šardice, Karlín a Kostelec na Kyjovsku a Hodonínsku. Akce se zúčastnila celá řada starostů menších moravských obcí, a v tomto smyslu akce splnila svou osvětovou roli. Je však třeba dodat, že poznatky starostů z praxe se zcela shodují v tom, že drobní vlastníci pozemků nemají o pozemkových úpravách téměř žádné informace, a pokud ano, jde spíše o údaje hrubě zkreslené a podle všeho i cíleně manipulované.  I v tomto případě jde zcela zřejmě o důsledek celé polistopadové zemědělské politiky, která považovala a považuje vlastníky pozemků za komunitu, s níž se nejedná, ale rovnou se jí předkládají regulace spojené s omezováním vlastnických práv majitelů pozemků. Že přitom nejsou funkční pozemkové úpravy, které mohou výrazně zlepšit kvalitu krajiny a snížit riziko povodní, erozí a dalších negativních projevů měnícího se počasí, bez účastni vlastníků možné, se všeobecně ví už dlouho. Na to, že je ale třeba vzít vlastníky „do hry“ například při tvorbě zákonů, se zapomíná – a také dlouho.

V Litomyšli proběhla v pořadí již 14. bienální konference „VODA 2021“, což je „vlajková loď“ aktivit Asociace pro vodu ČR (CzWA) v oboru vodohospodářství. I v tomto případě se ukázaly zásadní problémy v přístupu k problematice z řad politiků a veřejnosti. ČR nemá jako například jako jedna z mála vyspělých zemí na světě prakticky žádnou legislativu týkající se recyklace vody a jejího využití, na kaly z čistíren odpadních vod nebo na šedou vodu se pohlíží jako na odpad, a naše země tak plýtvá i s tak zásadním zdrojem, jako je dešťová a vyčištěná voda. Konference mimo jiné ale také ukázala, jak v praxi funguje státem dotovaný program Dešťovka a na míru kontaminace takzvaných šedých vod (odpadní voda po koupání nebo mytí nádobí), která je natolik znečištěná, že jí zdaleka nelze využít k účelům, k nimž by využitelná byla. Důvodem přitom není samotný program, ale amatérská realizace takzvaného oddílného potrubí, často s cílem „pobrat státní dotace a ušetřit“. O vodě pak ještě jedna informace – v sobotu 19. září byl slavnostně zprovozněn plavební kanál Vraňany – Hořín pro velké nákladní a osobní lodě, což je projekt zahrnující rekonstrukci sedmi mostů, z toho čtyř zvedacích, z nichž dva (komora Hořín a železniční most) jsou středoevropskými technologickými unikáty. Nedaleké koryto Vltavy pak prošlo v podmínkách ČR zatím nejrozsáhlejší revitalizací s vybudováním sezónně zaplavovaných říčních pláží, bočních tůní a ramen, na která je vázaná existence cenných biotopů. Téměř nic z toho se ale veřejnost nedozvídá - a také proto je vztah k lodní dopravě, vodě a její recyklaci, pozemkovým úpravám nebo důsledkům nastavení zemědělských dotací zatížen mnoha mýty a neznalostmi. To je pro budoucnost nebezpečná časovaná bomba s negativními důsledky pro celou společnost.

Přečteno: 257x