Nejen v zemědělské veřejnosti by určitě neměla zapadnout analýza kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) s názvem „Faktory ovlivňující trh s komoditami živočišného původu“, s využitím databáze mezinárodní sítě testovacích podniků FADN. Podle tohoto dokumentu totiž „podniky s velkokapacitním ustájením hospodářských zvířat nacházejí rovněž příležitosti na trhu, ale jejich produkce stále není schopna čelit bohaté nabídce zemí s podstatně nižší koncentrací ustájených hospodářských zvířat, ale nesrovnatelně vyšší hustotou např. v přepočtu na 100 ha. Zatím vše nasvědčuje tomu, že plně modernizované velkokapacitní stáje nesplňují daná očekávání, a to zřejmě proto, že jejich výstavba je investičně tak náročná, že není připravena čelit nákladově cenovým relacím rodinných farem, zejména na úseku chovatelů prasat, jak jednoznačně a dlouhodobě potvrzuje pokles míry potravinové soběstačnosti v Česku“.
Což je samozřejmě zcela opačný závěr, než jaký je tuzemské nezemědělské veřejnosti opakovaně předkládán, avšak na rozdíl od většiny mediálních výstupů vychází analýza ASZ ČR z věrohodných, mezinárodně verifikovaných dat, která mimochodem potvrzují teze, které již dva roky před vstupem ČR do EU publikoval tehdejší Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (dnešní ÚZEI). A je to zároveň i signálem, že by nebylo na škodu alespoň někdy poctivě naslouchat skutečným zemědělským ekonomům. A také signálem k potřebné systémové restrukturalizaci našeho zemědělství jako celku.
Zdali k tomu bude alespoň částečně platformou letošní 48. ročník agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích, který začíná ve čtvrtek 25. srpna, je ovšem otázkou, zatím se pouze předpokládá poměrně vysoká účast vystavujících a přítomnost dvou posledních prezidentů a současného premiéra na sobotních Dožínkách. Vzhledem k tomu ale, že je mottem letošního ročníku „Budoucnost české krajiny“, alespoň náznaky změn současného přístupu státu k zemědělství a zemědělců ke krajině by se objevit mohly.
Ve světě, ale nakonec i v ČR přitom stále rostou investice do klimatických technologií, z nichž jistě ne všechny budou v praxi zemědělci využitelné, důležité ale je, že jde o nemalý finanční kapitál, který může v některých případech alternovat dotace do zemědělství. A důležité také je, že uvedený trend nezastavil ani válečný konflikt na Ukrajině a spíše se zdá, že byl touto skutečností urychlen. Podle společnosti Soulmates Ventures zaznamenal významný růst například index udržitelných společností EIP „Climate Tech Index“. Od začátku roku 2017 do konce dubna 2022 vzrostl zhruba o 200 procent, což je bezmála o 70 procentních bodů více než u indexu Nasdaq. Podle Soulmates Ventures tomu napomáhá mimo jiné klimatická politika států, kdy se už celkem 43 zemí zavázalo k úplnému omezení emisí oxidu uhličitého do roku 2050. Aktuální data navíc prokazují, že udržitelné startupy mohou konkurovat zaběhlým korporacím s dlouholetou tradicí. „Mnoho etablovaných firem se jen těžko adaptuje na rychle se měnící podmínky v oblasti klimatických technologií. Proto jsou udržitelné startupy pro investory stále atraktivnější. Trhy, na které klimatické technologie cílí, jsou největší, co dosud byly. Nepochybujeme o tom, že je jen otázkou času, než se jejich tržní kapitalizace bude pohybovat v bilionech dolarů,“ uvádí uvedená společnost. K tomu lze jen dodat, že ačkoli nejde primárně o zemědělské téma, se zemědělstvím tyto trendy nemálo souvisí a bylo by proto žádoucí, aby informace o investičních trendech také zemědělci i vedení resortu zemědělství bedlivě sledovali.
Odborná porota také tento týdne posuzovala zemědělské a potravinářské výrobky přihlášené do soutěže „Nejlepší biopotravina roku 2022“, která mírně pozměnila svůj název i logo. Výsledky budou zveřejněny na tiskové konferenci k zahájení projektu „Září – měsíc biopotravin“ v poslední srpnový den, ani v případě biopotraviny roku ale není příliš velký důvod k optimismu. Jednotlivých, skutečně kvalitních a sofistikovaných biopotravin v soutěži sice přibývá, ale počet přihlášených produktů ubývá. Což nepochybně něco signalizuje.
Petr Havel
