I proto je třeba ocenit realistický přístup Ministerstva zemědělství (MZe), které v oficiální tiskové zprávě z tohoto týdne konstatovalo, že „současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu“. MZe také upozornilo, že se letošní průběh počasí liší od suchých let 2015 a 2018, kdy bylo také mnohonásobně více takzvaných tropických dnů (44, respektive 47) než v letošním roce. I když léto ještě samozřejmě není u konce. Kromě toho jsou vysoké teploty v době žní příznivé pro sklizeň, a mimo jiné snižují riziko takzvaných „mokrých žní“, které by zejména letos znamenaly podstatně vyšší náklady na sušení vyšší spotřebou energií, a tedy v důsledku další tlak na růst cen potravin.
Původně dobrý úmysl ukázat význam opylovačů na produkci zemědělských surovin, k němuž přistoupil supermarket Penny vyklizením regálů s potravinami, na jejichž produkci mají opylovači vliv, vyústil naopak v nezamýšlený střet Agrární komory ČR s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou. Základní nedorozumění přitom tkví v tom, že pojem opylovači byl (i mediálně) ztotožněn s pojmem včely, což je poměrně velký rozdíl. Zatímco opylovačů obecně v naší krajině ubývá, včelstev buď přibývá, nebo se drží na stavech, které nejsou příznivé ani pro samotné včely, neboť se tím zvyšuje konkurence „na trhu potravy“ pro včely. ČR je přitom aktuálně druhou nejzavčelenější zemí v Evropě (stavy včelstev jsou v ČR zhruba trojnásobné oproti průměru EU) a patrně i na světě, takže problém s opylováním hospodářských plodin není u nás spojen s problémem počtu včelstev.
Není proto na škodu si připomenout, že ne všechny hospodářské plodiny potřebují hmyzí opylovače. Řada z nich patří mezi rostliny větrosnubné (k opylení tedy stačí vítr), přičemž mezi větrosnubné rostliny patří například veškeré obiloviny, kukuřice, ale také třeba ořešáky nebo lísky. Celkově je větrosnubných rostlin zhruba pětina ze všech rostlin na území ČR. Mezi hmyzosnubné nicméně patří většina ovocných stromů, řepka nebo jetel a samozřejmě luční porosty, neboť do této skupiny rostlin patří asi 80 procent všech rostlin jako takových. Každopádně, úbytek opylovačů je spíše negativní pro pestrost krajiny než pro snížení produkce potravin.
Veřejnost v naší zemi ale aktuálně zejména zajímá, jak to bude s výdaji za potraviny, jejichž ceny zatím pořád rostou, byť se tempo zdražování, alespoň zemědělských komodit, jak se dalo ostatně předpokládat, v posledních statistikách za červen 2022 oproti předchozímu měsíci snížilo. Důležité je nicméně v této souvislosti podívat se na podíl výdajů za potraviny ve spotřebním koši, a to zejména v té skupině obyvatel, u které je tento podíl vyšší, než u jiných skupin – tedy u důchodců. Podle nejnovějších dat OECD z konce loňského roku (kdy už došlo ke zdražování) přitom činí výdaje důchodců za potraviny v ČR v průměru 23,5 procenta ze všech výdajů, což je sice nad průměrem EU, ale oproti situaci na východ nebo jih od nás to pořád ještě není zásadní tragédie. V Bulharsku například činí podíl výdajů za potraviny u důchodců 43,5 procenta a na ostře sledované Ukrajině dokonce 84,9 procenta. Porovnávat se s méně vyspělými ekonomikami samozřejmě není úplně žádoucí a správné, uvedená data by ale měla nicméně posloužit k zamyšlení nad tím, zdali si v naší zemi poněkud více, než je zdrávo, nestěžujeme na stav, který je na jiných místech, i nedaleko od nás, mnohem horší, než u nás. Což se ostatně týká i v úvodu zmiňovaného, téměř katastrofického sucha.
Petr Havel
