Ještě důležitějším výstupem z kulatého stolu je pak odmítnutí úmyslu povinně označovat potraviny prostřednictvím Nutri-Score v dosud navrhované podobě, které by nelogicky degradovalo celé skupiny potravin, mimo jiné právě maso, ale také ovoce (vysoký obsah ovocného cukru) nebo mlékárenské výrobky (vysoký obsah tuku). Pokud by navíc museli své produkty označovat formou Nutri-Score všichni výrobci potravin, byla by taková povinnost mimořádnou zátěží, a často nerealizovatelným požadavkem zejména pro menší a střední výrobce potravin, tedy i selských potravin. Nejen z těchto důvodů se přítomní zástupci politických stran, vedení PK ČR i Ministerstvo zemědělství shodli, že budou písemně apelovat na Evropskou komisi, aby další povinnosti v souvislosti s označováním potravin nepřijímala.
Činnost osvětového informačního portálu „Potraviny na pranýři“ bilancovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která mimo informovala o novele zákona, která inspekci umožní od 1. října letošního roku zakázat webové stránky, které nabízí nebezpečné potravinové doplňky nebo i potraviny, a které svými informacemi klamou spotřebitele. To by jistě bylo velmi žádoucí a je skoro škoda, že se tak nestalo už dříve, otázkou ovšem je a bude, jak bude stanovena hranice klamání. Z určitého pohledu lze totiž konstatovat, že pokud by byly zákazy uplatňovány skutečně striktně, mnoho webových stránek zabývajících se v ČR tématem potravin by asi na internetu nezbylo. Seznam rizikových stránek má být uveden právě na portálu „Potraviny na pranýři“, a je třeba konstatovat, že by se mohl stát důležitým příspěvkem ke skutečné osvětě spotřebitele.
Osvěta je přitom nutná v celé řadě dalších oblastí, například ohledně rizika množících se útoků vlků na hospodářská zvířata, což je problém, s nímž se potýkají zejména chovatelé ovcí na Broumovsku. Ti také v pondělí uspořádali v Náchodě protestní akci, při které prezentovali veřejnosti ovce roztrhané po napadení vlky. Bude-li protest úspěšný, je další z mnoha otázek k řešení – podle vyjádření Ministerstva zemědělství by se měly stávající podmínky ochrany hospodářských zvířat zdokonalit na základě novely, která má jít v říjnu letošního roku do meziresortního připomínkového řízení a v platnost vstoupit od příštího roku.
V příštím roce, konkrétně v termínu od 1. 3. do 31. 5. by také mělo dojít k nové a poměrně zásadní změně v podpoře udržitelného lesního hospodaření. Jak totiž na tiskovce k výstupům ze „Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2021“ informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula, v tuto dobu bude možné žádat o dotace v rámci programu „Adaptace lesů na změnu klimatu“, který je určený pro vlastníky lesů na podporu druhově a věkově pestřejší struktury lesních porostů. Na uvedený dotační program mají být vyčleněny 4 miliardy korun, což v praxi znamená dotaci ve výši zhruba 1 500 korun na hektar. Tato podpora by měla pokračovat i v následujících letech, přičemž od roku 2026 by jí měla podle stávajících představ nahradit už řadu let požadovaná podpora mimoprodukčních funkcí lesa, po níž volá lesnická veřejnost.
Pokud by se tak stalo, byla by to asi nejlepší zpráva pro lesní hospodářství za mnoho posledních let. Optimisticky ostatně vyznívá i výše zmiňovaná „Zpráva“, které mimo jiné konstatuje, že v loňském roce bylo obnoveno téměř 50 000 hektarů lesních pozemků, plocha přirozené obnovy se oproti roku 2000 zvýšila trojnásobně na loňských 9 111 hektarů, objem těžeb dřeva loni meziročně poklesl o téměř 5,5 milionu kubíků na 30,26 milionu kubíků a především, že v ČR roste podíl listnáčů a loni dosáhl téměř 29 procent. V lesních porostech spravovaných státním podnikem Lesy České republiky přitom činil loni podíl smrku již jen 32 procent.
Pozitivní očekávání vzbuzuje i tento týden založená iniciativa „České pole“, jejímž cílem je podporovat tradiční produkty tuzemského zemědělství. Zakládajícími členy iniciativy je velkoobchod Makro ČR a Český Gastronomický Institut, hlavním partnerem je pak Český bramborářský svaz. I proto je jedním z cílů iniciativy v podání Makra prodat v maloobchodní síti místo syrových brambor na hranolky dovážených z Nizozemska českou produkci za deset milionů korun.
Petr Havel
