Inspiraci lze hledat mimo jiné v poučení z historie lidstva a zkušenostech našich předků. Ty shrnuje, právě i v řadě dalších souvislostí, publikace s názvem, „Půda a život civilizací“ s podtitulkem „Co děláme půdě, děláme sobě“, kterou s kolektivem autorů (mimo jiné z prostředí zemědělství) napsal Václav Cílek, a která bude pokřtěna při příležitosti Středočeských dožínek v sobotu 9. října na Výstavišti v Lysé nad Labem. Bohatě ilustrovanou knihu vydalo nakladatelství Dokořán a čtenáři se z ní dozví množství cenných údajů týkající se rizik nebo naopak přínosů různých způsobů obdělávání půdy ve starověku, středověku i současnosti.
V průběhu následujícího týdne také vstupuje do závěrečného stadia prostřednictvím anonymního hlasování další ročník soutěže Adapterra Awards, která oceňuje již uskutečněné projekty adaptace na klimatickou změnu, včetně speciální kategorie „krajina“, přičemž všechny v minulosti oceněné projekty byly a jsou praktickou ukázkou, jak lze v krajině, ale třeba i ve městech hospodařit způsobem, který životní prostředí nevybydluje, ale naopak jej zachovává v lepší než aktuální podobě pro budoucí generace, což je mimochodem jeden z atributů existence a filosofie rodinných farem sdružených v Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ). Také ASZ má obdobnou soutěž s názvem „Pestrá krajina“, jejíž další, letošní ročník právě probíhá. V obou případech je nejdůležitějším poselstvím oceněných projektů ukázat, že „když se chce, tak to jde“, a tuto skutečnost lze prezentovat laikům i těm, kteří nastavují pravidla pro hospodaření na venkově i ve městech.
Právě pro představitele měst byl přitom určen seminář, který počátkem uplynulého týdne proběhl v prostorách pražského magistrátu pod názvem „Mlatové povrchy v kontextu klimatických změn a zamyšlení nad jejich možností využití v městském prostředí“, což zní hodně technokraticky, fakticky ale šlo o prezentaci možností, jak ve velkých městech snížit negativní vliv takzvaných tepelných ostrovů, jinými slovy, jak „ochlazovat koncentrované městské aglomerace“. Změna přístupu k životnímu prostředí se totiž zdaleka netýká jen hospodaření v krajině, ale také městské architektury a výstavby, mimo jiné formou nahrazování nepropustných povrchů alternativními materiály. Také další z inspirativních řešení, tentokrát v oblasti čistoty vod, představilo hlavní město, a to na nové vodní lince na Císařském ostrově, kde bylo ve zkušebním provozu odstartováno čištění odpadních vod prostřednictví UV záření. To dokáže mimo jiné stoprocentně ve vodě zlikvidovat i pozůstatky koronaviru, takže odpadní voda je do Vltavy vypouštěna zcela prostá nejen tohoto viru, ale i všech dalších obdobných nebezpečných „breberek“. Uvedená technologie je při čištění odpadních vod použita poprvé v ČR.
V rámci stále probíhajících diskusí o podobě transformace (nejen) evropské ekonomiky a podmínek podnikání byla již před časem založena platforma „České zájmy v EU“, jejímž cílem je také osvěta, a to jednak na základě dat z uskutečněných výzkumů veřejného mínění, ale také o budoucnosti EU a „české stopě“ v evropské politice s heslem „Evropa bude taková, jakou si jí uděláme“. Platforma je otevřená všem, kteří se chtějí podílet na debatě o českých zájmech, a nebylo by tak na škodu, kdyby se na ní podíleli i zástupci zemědělců, tedy i sedláků z rodinných farem. „V našem projektu již tři roky upozorňujeme, že pokud se nebude s veřejností otevřeně debatovat o klimatické politice EU, může se tato stát hlavním terčem manipulací a polopravd,“píše se mimo jiné ve výzvě k diskusi z tohoto týdne. Dodat lze jen, že při současném marketingovém pojetí světa není terčem manipulací a polopravda zdaleka jen klimatická politika. Nejde přitom ani tak o to, zda se počasí mění nebo ne, neboť to se mění stále, ale spíše o to, jak se s tímto jevem za použití zdravého selského rozumu vyrovnat.
Petr Havel
