Ministr proto předpokládá v následujícím období pokles cen potravin, což se ale automaticky stát nemusí. Ceny zemědělských surovin jsou totiž pouze jednou, a ne vždy podstatnou nákladovou položkou při výrobě potravin, byť v pekárenské produkci důležité jsou. Jenže právě v tomto potravinářském oboru jsou ještě důležitější náklady na energie, a ty rozhodně neklesají. Možné uklidnění nicméně může přinést obnovení dodávek plynu z Ruska, až skončí desetidenní údržba plynovodu Nord Stream 1, která začala tento týden. Německo se sice obává, že se dodávky plynu už neobnoví, je to ale málo pravděpodobné poté, co právě Německo vyšlo vstříc Rusku ohledně turbíny blokované v rámci protiruských sankcí v Kanadě. Jak to dopadne, uvidíme příští týden, protože Rusko také mimo jiné ohlásilo, že bezproblémový provoz Nord Stream 1 „nemůže zaručit“. Pakliže ale k obnovení dodávek dojde a ceny zemědělských komodit budou dále klesat, může se skutečně růst cen potravin zastavit.
Přesto je zřejmé, že současná i budoucí situace nahrává potřebám vytvářet vyšší přidanou hodnotu v podobě zpracování zemědělských surovin už přímo na farmách. K tomu by však bylo třeba vyřešit základní otázku, totiž co s (nejen) obilím po sklizni, když nemá na zemědělské komodity drtivá většina zemědělců potřebné skladovací prostory. Bylo by proto žádoucí, aby byla do investičních programů Ministerstva zemědělství zahrnuta i podpora výstavby zemědělských sil, o což léta marně usiluje Asociace soukromého zemědělství ČR. To by vyvedlo hospodařící zemědělce ze závislosti na subjektech, které sklady mají a obilí od pěstitelů vykupují, přičemž dominantním hráčem na tomto poli je Agrofert a jím ovládané společnosti. Takovým krokem by navíc došlo k rozkladu rizik z možných nadměrných výprodejů obilí do zahraničí, zvýšení podnikatelské svobody farmářů a stabilizaci nabídky a poptávky příslušných surovin po celou dobu kalendářního roku. Dalším krokem by pak mohl být vznik farmářských pekáren a tedy ještě vyšší tvorba přidané hodnoty přímo v hospodářství zemědělců.
Ti by navíc mohli postupně a cíleně snižovat svou energetickou závislost na energetických zdrojích, například výrobou vlastní energie ze slunečního záření. Nejčastěji se v poslední době mluví o agrivoltaice, jednodušším řešením je ale spíše instalace fotovoltaických panelů na střechách a stěnách hospodářských i obytných budov. I tím by se snížily náklady na produkci farmářských potravin.
V polovině tohoto týdne schválil parlament několik se zemědělstvím souvisejících zákonů, přičemž jedním z výsledků má být podle ministerstva zemědělství snížení stávající byrokracie. Tak úplně pravda to ale není, a ostatně i samotná zpráva o důsledcích přijatých zákonů uvádí, že dojde k podrobnější evidenci chmelnic, nebo že se zavádí, byť dobrovolná a elektronická, databáze ekologicky chovaných zvířat. Usnadnění zemědělského podnikání naproti tomu určitě přináší dlouho očekávané schválení vzájemného uznávání povolených přípravků na ochranu rostlin mezi členskými státy EU a důležité také je, že použití příslušných přípravků budou zemědělci povinni vést až od obhospodařované plochy 200 hektarů, neboť ve hře byla i plocha desetinásobně menší. Také v novele zákona o veterinární péči dochází k některým žádoucím změnám, například ke zrušení povinnosti žádat veterinární osvědčení k přemístění včelstev mimo území kraje. Jaké evidence a další avizované nové povinnosti ale nastanou drobným chovatelům slepic, se zatím neví, MZE o tom vyjednává s EU.
Nakonec ještě jedna významná zpráva týkající se tuzemských páteřních vodních cest. Ministerstvo dopravy totiž navrhlo zrušit územní ochranu území pro stavbu koridoru Dunaj-Odra-Labe, což fakticky znamená definitivní zastavení realizace koridoru, který v minulosti vehementně podporoval dosluhující prezident Miloš Zeman. Na druhou stranu ale totéž ministerstvo podporuje splavnění Labe do Německa a Vltavy v úseku Mělník – Praha – České Budějovice. Zhruba tak vypadá vítězství zdravého rozumu, což lze ostatně říci také o další stavbě související s vodou, totiž vodním dílem (přehradou) Skalička, které by mělo mít podobu suchého bočního poldru, což tento týden odsouhlasila Vláda ČR.
