Problém ovšem je, že o rozvoji a perspektivě zemědělství v ČR nerozhoduje a nebude zdaleka rozhodovat jen nastavení dotací, a už vůbec ne pouze jedné jejich části. Naopak systémovějším krokem se může stát (zatím pouze avizované) snížení zdanění zemědělců, případně snížení odvodů na sociální či zdravotní pojištění. Takový způsob podpory zemědělců totiž skutečně některé členské státy EU využívají (například Polsko), otázkou ale je, jak by takový krok v podání ČR reálně vypadal. V prvé řadě je třeba upozornit, že úmysl by musel schválit Brusel, a právě v tom může být problém. Odpuštění nebo snížení odvodů na sociální pojištění by totiž nemělo být plošným opatřením, a například v Polsku se týká jen některých, zejména rodinných farem. Kromě toho si ti, co neplatí státu zdravotní pojištění, spoří jiným způsobem na své zabezpečení ve stáří. Že je ovšem zdanění práce, respektive výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění v ČR oproti jiným zemím vysoké, je léta diskutovaná skutečnost, jenže to se samozřejmě netýká jen zemědělství. Chtělo by to prostě nějakou širší daňovou reformu, je ovšem otázkou, jestli je na to v současné celosvětově turbulentní situaci vhodná doba. Zvláště, když se nejen zemědělství, ale třeba také energetika, doprava nebo stavebnictví potýká se změnami, o nichž nelze v současné době říci, kam povedou a zdali a jakým způsobem se projeví v restrukturalizačních změnách. Téma snížení nebo odpuštění odvodů je nicméně náznakem, že podpora zemědělství v ČR není jen a pouze o nastavení dotací.
Stále nedostatečně využívanou cestou je v ČR také oblast vědy a výzkumu. Ta přitom dostane nový a podle předpokladů žádoucí podnět, a to prostřednictvím spolupráce izraelského výzkumného institutu Volcani Research Center s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, mimo jiné na projektu Chytrá krajina v lokalitě Amálie na Rakovnicku. Izrael je přitom považován za světového lídra v oblasti zavlažování půdy či recyklace vody, a navíc je tamní zemědělství jedno z nejvíce ekonomicky efektivních na světě. O tom, co všechno si je možné do zemědělské praxe z hospodaření v lokalitě Amálie odnést, a o co se stávající poznatky ještě rozšíří, by se proto měla zemědělská veřejnost systémově zajímat.
První červnový den proběhlo v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze vyhlášení vítězů již 19. ročníku soutěže „Mlékárenský výrobek roku“, bohužel bez účasti produktů z menších rodinných mlékáren, které se do této soutěže prý vůbec nepřihlásily. To je možná trochu škoda, protože je tato soutěž také možností, jak své produkty zviditelnit, a také konfrontovat s průmyslovými producenty mlékárenských výrobků. Absolutním vítězem se letos stal tradiční Sedlčanský Hermelín Originál, v soutěži ale byla i celá řada zajímavých a inovativních výrobků, včetně těch s vysokým obsahem proteinů. Cíleně navyšovaný obsah proteinů, ale třeba také vlákniny nebo vitamínů patří přitom mezi potravinářské trendy, které budou mít nepochybně další pokračování v budoucnosti, takže i samotní zemědělci by na to měli myslet při plánování svých budoucích, především zpracovatelských, investic.
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR uspořádalo v tomto týdnu naopak zcela novou akci s názvem „Voda fórum“, sloužící především k výměně informací a prezentaci technologií, služeb a materiálů potřebných k provozování vodárenských a kanalizačních sítí nebo úpraven a čistíren odpadních vod. I když to není „echt“ zemědělské téma, není od věci se také o vodohospodářská témata zajímat, neboť voda, její kvalita a dostatek je primární podmínkou úspěšného zemědělského hospodaření. Posláním všech výše uvedených informací budiž přitom to, co bylo napsáno již na začátku: Jen o dotacích konkurenceschopné a environmentálně zodpovědné zemědělství skutečně není.
