Týden podle PH č. 19 - 2022 (pH týdne: 5)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 19 - 2022 (pH týdne: 5)

Rostoucí ceny potravin představují nadále nejfrekventovanější společenské téma jak na území naší země, tak ve světě. Oleje do ohně přitom přilila nejnovější data Českého statistického úřadu, podle nichž se v dubnu letošního roku meziročně zvýšily spotřebitelské ceny potravin o 14,2 procenta, přičemž u některých položek jde skutečně o enormní nárůsty. Příkladem může být růst cen mouky (meziročně o 52,3 procenta), polotučného mléka o 31,3 procenta, cukru o 25,5 procenta, ale i masa, zatím o 11 procent. Prognózu dalšího vývoje cen (nejen) zemědělských komodit zveřejnila také Světová banka, podle níž potrvá růst cen zhruba do konce roku 2024, tedy o hodně déle, než se původně očekávalo, a než očekávají i v současné době analytici.

Podle Světové banky se totiž především udrží na úrovni kolem 100 dolarů za barel ceny ropy, cena plynu má být letos v porovnání s minulostí vyšší o 50 procent a cena uhlí o 80 procent. Právě vysoké ceny energií by tak měly vyústit do vysokých cen zemědělských produktů, a například světová cena pšenice by měla letos vzrůst o 40 procent.

K uvedené prognóze je ale třeba dodat, že odhady vycházejí především z různých očekávání, což nemusí být totéž, jako skutečná realita. Stejně tak je třeba opětovně zdůraznit, že k růstu cen přispívají každodenně živené obavy spotřebitelů z budoucí drahoty i příklady, na nichž je lidem stávající a budoucí vývoj cen prezentován. Příkladem jsou třeba reportáže o ceně bochníku chleba za 54 korun, je však třeba připomenout, že v tomto případě šlo o ručně vyráběný chléb s vysokým podílem žita z pražské pekárny, což zcela jistě není příklad plošně a průmyslově vyráběného pekárenského produktu. Tím je totiž klasický „obyčejný“ konzumní pšeničnožitný chléb. Dodat lze ale také, že už v době před válečným konfliktem na Ukrajině platili spotřebitelé za různé typy luxusnějšího chleba ceny vyšší, než 50 korun za bochník, a nikdo se nad tím nepozastavoval.

Vzhledem ke jmenování nového guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla a reakcím na tento krok prezidenta Miloše Zemana není možná od věci převažující negativní reakce (kvůli odporu nového guvernéra zvyšovat dále základní úrokovou sazbu) také krátce okomentovat, neboť jako vše, ani v tomto případě není nic černobílé. V reakci na jmenování totiž relativně výrazně oslabila česká koruna, což je ovšem standardní akt při jakékoli změně na postu šéfa ČNB. Přesto se bankovní rada ČNB den po jmenování rozhodla zahájit proti oslabování koruny intervence na devizovém trhu. K prospěšnosti zvyšování úrokových sazeb je pak vhodné říci, že jde sice o protiinflační nástroj, zároveň ale růst sazeb zdražuje lidem peníze. Výsledkem je nejen růst hypoték, ale i omezení spotřeby domácností, které musí vydávat více peněz na splátky svých úvěrů, a to se již v současné době děje. To následně znamená nižší HDP, to ale také znamená nižší výběr daní a nižší příjmy státního rozpočtu. Pokud se pak týká zemědělství, potravinářství a venkova, pak oslabení koruny zdražuje dovozy zemědělských komodit a potravin do ČR, což zvyšuje prostor pro uplatnění tuzemské produkce na tuzemském trhu, zdražení zahraničních dovolených pak znamená pro změnu vyšší prostor pro rekreaci v tuzemsku a možný rozvoj venkova. Oslabení koruny nemá tedy jen negativní dopady, ve svém důsledku nicméně mimo jiné zdražuje ropu a ceny dovážené energie.

Pro vývoj našeho hospodářství je přitom hlavním tématem zajištění dostatečného množství energií a zejména pak plynu. S tím jsou mimo jiné spojené i logistické problémy, tedy jak potřebné komodity na území ČR dopravit. Jednou z dlouhodobě nevyužitých možností je přitom doprava zkapalněného plynu po vodě, konkrétně po Labi, pokud by ovšem ČR zajistila splavnost Labe na dolním toku. To mimo jiné předpokládá výstavbu plavebního stupně Děčín, který by zvýšil hladinu řeky tak, aby po ní mohly plout nákladní lodě, například právě s kapalným plynem. Státní distributor paliv Čepro už přitom avizoval, že je v případě potřeby připraven vybudovat terminál na zkapalněný zemní plyn v Hněvicích na Litoměřicku. Ten by se do lokality mohl dopravovat z Pobaltí, zatím nejspíše po železnici, ale v případě výstavby plavebního stupně Děčín také levněji na lodích.

Na závěr ještě jedna z neustále se opakujících připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu SZP – tedy apel na sdružování zemědělců do odbytových družstev. To mělo dosud v naší zemi hlavně dva limity – jednak z historických zkušeností nechuť k družstevnictví jako takovému, jednak pojetí odbytových družstev, která jsou převážně vnímána jako nástroj pro dojednání lepších cen nakupovaných a prodávaných produktů. Tento důvod je skutečně podstatný – rolí odbytových družstev je ale nejen cenové vyjednávání, ale i regulace produkce, přizpůsobení struktury nabídky požadavkům odběratelů, osvěta členů a další aktivity. Tímto způsobem ale odbytová družstva v naší zemi moc nefungují. Přesto by bylo vhodné apely Evropské komise, zejména z pohledu menších a středních zemědělců, vyslyšet. Stát by přitom mohl pomoci nejen dotačně (zatím o podpory není příliš zájem), ale také úpravou podmínek pro příjemce podpor tak, aby byla účast v odbytových družstvech pro zemědělce motivační a benefity z takové účasti nejen cenové.

Přečteno: 188x