Materiál zatím koluje v anglické verzi, je ale zřejmé, že ke změnám Strategického plánu SZP dojde, a to nejenom, jak si leckdo přeje, z pohledu zvýšení produkce a dočasné výjimky z různých omezení týkajících se pozemků, které původně neměly být k produkci využívány. Vzhledem k energetické situaci se nepochybně stane jedním z témat i možný podíl zemědělství na produkci obnovitelných zdrojů a energií vůbec, mimo jiné biometanu. Podle exministra Mariána Jurečky by údajně bylo možné nahradit produkcí energií v zemědělství až polovinu celkové spotřeby plynu, což se nezdá zcela reálné, a navíc by masivní produkce tuzemských bioplynových stanic byla zřejmě v rozporu se snahou EU o zlepšení stavu krajiny a hospodaření k přírodě bližším způsobem, což je cíl, od něhož EU nehodlá ustoupit. Zdali a v jaké případné podobě se vrátí podpora bioplynek, je tak velkou otázkou a lze spíše očekávat, že k další expanzi docházet nebude.
Očekávat lze spíše další investice do zachování objemu a kvality zdrojů vody a omezování rizik sucha, což opětovně deklarovala mezirezortní komise voda/sucho, která bilancovala dosavadní aktivity v této oblasti. S tím souvisí i vyhlášení v pořadí již pátého ročníku soutěže Pestrá krajina v podání Asociace soukromého zemědělství, a stejně tak připravované převzetí přírodní rezervace „V Bahnách“ na Rakovnicku Českou zemědělskou univerzitou v Praze jakožto území, na němž bude možné prezentovat management péče o mokřadní lokality a podporu biodiverzity.
Na změny v obhospodařování lesních porostů se také chystají správci a majitelé lesních porostů na území ČR, neboť i v této oblasti se očekává v nejbližším období zásadní diskuse o možných regulacích hospodaření, uhlíkové stopě či také o energetickém využití dřevní biomasy. To ostatně zaznělo i na letošní konferenci Dny teplárenství a energetiky, které se současnými návrhy ze strany EU podrobně zabývaly, přičemž na rozdíl od zemědělství to nevypadá, že by mělo dojít k nějakému přehodnocení zatím prezentovaných cílů EU v této oblasti.
Nakonec ještě jedna poznámka týkající se tuzemské produkce řepky a obecně olejnin, ve světle válečného konfliktu na Ukrajině a návrhu zrušit povinnost přimíchávat biosložky do pohonných hmot, konkrétně metylester řepkového oleje (MEŘO) do nafty. Teze o tom, že uvedené opatření povede ke snížení osevních ploch řepky na území ČR, jsou v praxi neodůvodněné, neboť řepkovým olejem bude nutné nahradit část výpadku slunečnicového oleje původem z Ukrajiny, a kromě toho řepka je a podle všeho nadále bude velmi dobrou tržní plodinou a tedy přínosnou pro ekonomiku zemědělských podniků. Situace naopak nasvědčuje tomu, že produkce (a osevní plochy) olejnin v ČR spíše porostou, a v této souvislosti by bylo vhodné nezapomínat také na tuzemskou produkci sóji jakožto bílkovinné plodiny, ale také plodiny, k jejíž produkci není nutné používat část průmyslových hnojiv, jejichž cena výrazně zvyšuje náklady na rostlinnou výrobu.