Pokud se pak týká cen potravin, poslední data Českého statistického úřadu za listopad 2021 konstatují meziroční nárůst cen zemědělských komodit a potravin o 14,6 procenta, z toho cen v rostlinné výrobě dokonce o 20,5 procenta. Dodat lze přitom, že zdražování potravin, nejen v ČR, těmito čísly zdaleka nekončí, zvláště za situace, kdy EU plánuje další regulace, které zvýší náklady jak na produkci zemědělských surovin, tak na samotnou výrobu potravin. Aktuálně jde například o tlak na ukončení používání plynu jako „špinavého“ energetického zdroje, ale také o změnu výpočtu daní z nafty, benzínu, LPG a CNG a od roku 2024 uvažovaná povinnost nakupovat emisní povolenky pro firmy z oblastí automobilového průmyslu a vytápění domácností. To mimochodem znamená, že ČR a žádná její vláda nebude mít na růst nákladů na produkci čehokoli, ani na růst výdajů domácností v řadě oblastí téměř žádný vliv, a je tak vhodné nepodléhat optimistickým scénářům, které předpokládají, že se růst cen a výdajů ve druhé polovině příštího roku zastaví. Něco však ovlivnit lze – například zdanění potravin. Bohužel, ne směrem dolů, ale možná spíše směrem vzhůru, jak to alespoň předpokládá „Akční plán bezpečnosti potravin a výživy do roku 2030“, který připravilo naše Ministerstvo zdravotnictví a který předpokládá vyšší zdanění příliš sladkých nápojů. Tady lze dodat, že nové vedení ministerstva snad tento plán přepracuje, například na základě aktuálních vědeckých poznatků. Jedna z posledních studií Chalmers University of Technology a Uppsala University ve Švédsku, publikovaná tento týden, například konstatuje, že sacharidy kategorie „fodmaps“ nemají zdaleka tak negativní vliv na střevní mikroflóru, jak se dosud myslelo.
Části zemědělců se dotkne také další tuzemská iniciativa v podání Energetického regulačního úřadu. Ten totiž zastaví od počátku ledna příštího roku s ohledem na nové znění zákona o podporovaných zdrojích energie některé provozní dotace, konkrétně na společné spalování biomasy s fosilními palivy a „zeleného bonusu“ na teplo. Nesnadnou pozici mají a mít budou také plánované stavby, které souvisí s případným rozvojem nebo modernizací zemědělství. Skutečnost, že obyvatelé ČR by sice rádi jedli vepřové maso, ale vepříny v blízkosti svých obydlí nechtějí, je patrně dostatečně známa. Lidí ale nechtějí ani další stavby, jako je například modernizované silo a čistírna obilí v blízkosti národního hřebčína v Kladrubech, byť Ministerstvo zemědělství hájí výstavbu sila poukazem na zlepšení kvality obilí a tedy ušetření peněz. Kardinální otázkou sice je, jak velké zemědělské stavby by měly v krajině vznikat, nějaké ale jistě ano. Pro zemědělce včetně sedláků budiž převažující postoj veřejnosti, který lze charakterizovat přístupem „podporuji to, ale ne v naší obci“, signálem ke on-line komunikaci s nezemědělskou veřejnosti, nejen v případě, že plánují nějakou investiční akci.
Což se kupodivu často týká i projektů zaměřených na zlepšování stavu krajiny. Do nich lze přitom také zahrnout, kromě projektů, jako je například Pestrá krajina v podání Asociace soukromého zemědělství ČR nebo Adapterra Awards v podání brněnské Nadace Partnerství, také soutěž „Žít krajinou“, jejíž v pořadí 15. ročník vyhlásil tento týden Státní pozemkový úřad. Přihlašovat projekty do soutěže je možné do 20. února 2022, podrobnější informace jsou na: http://www.soutezzitkrajinou.cz/. Soutěž se sice týká především regionálních pozemkových úřadů a projektantů, přihlásit se do ní ale mohou také obce. A vzhledem k tomu, že řada sedláků působí v místních zastupitelstvech, je to i pro ně možnost, jak prostřednictvím dobrého záměru zlepšující stav krajiny svou obec (a potažmo i sebe) pozitivně zviditelnit.
