Jak totiž uvedl komisař EU pro zemědělství Janusz Wojciechowski, Evropská komise je za současné situace „připravena přehodnotit Strategii rozvětvení a biologické rozmanitosti, zejména cíl 10 procent zemědělské půdy vyčleněné pro vysokou rozmanitost“. Z aktuálního vydání bulletinu AGRA FACTS také vyplývá, že může dojít také k přehodnocení týkající se půdy vyjmuté z produkce pro produkci bílkovinných plodin, a cílů EU týkající se používání pesticidů a antibiotik, které „nemusí být nutně závazné“. Komisař na druhou stranu zdůraznil, že takové úvahy neznamenají opuštění již zveřejněných strategií EU, například Farm to Fork. Naopak k urychlení environmentálních cílů vyzval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), podporu cílům Zelené dohody a pokračování adaptací na změnu klimatu konstatovalo i naše Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Válka podle MŽP neznamená, že bychom proto měli zavřít oči před klimatickou krizí. „Válka pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Zelená dohoda pro Evropu je právě součástí řešení, jak se zbavit závislosti na drahých fosilních palivech. Tato řešení musí být zároveň sociálně citlivá a nabízet podporu domácnostem, které by mohly být ohroženy i v důsledku ruské invaze a případně omezených energetických dodávek. Je pravda, že plnění dekarbonizačních cílů bude nyní ještě obtížnější, s tím je třeba se vyrovnat. Součástí Zelené dohody je posílení samostatnosti Evropské unie. Plyn je považován jen za přechodné řešení a je tomu tak i v tzv. taxonomii. Rusko silně bojuje dezinformacemi právě proti Zelené dohodě, protože ví, že se Zelenou dohodou se jeho vliv na EU zmenší,“ zdůrazňuje MŽP.
Tak či tak lze alespoň dočasné modifikace cílů Zelené dohody, zdaleka nejen v oblasti energetiky, očekávat. Ostatně vývoj ve světě v poslední době jakoby před důsledky Zelené dohody varoval a dokazoval, že k životu nutné priority leží minimálně částečně jinde, než cíle Green Deal. Dva roky trvající pandemie koronaviru zcela evidentně znamenala vyšší produkci i spotřebu plastů a některých látek, které rozhodně nejsou přínosem pro životní prostředí, ale lidem zachraňují životy. Zmiňovaný propad produkce některých zemědělských surovin zase vytváří tlak na intenzivnější využívání zemědělské půdy k zajištění dostatečné produkce potravin, což s cíli Green Deal také zrovna nekoresponduje.
Mnohé další probíhající aktivity ale ano, například mezinárodní projekt ON-FARM, jehož koordinátorem je Asociace soukromého zemědělství ČR a jehož cílem je mimo jiné podpora zpracování a prodeje zemědělských produktů přímo na farmách. V praxi jde o naplnění strategie Farm to Fork, ale také o diplomatický úspěch našeho zemědělství, neboť ASZ ČR je koordinátorem projektu, jehož účastníkem jsou významné a vyspělé země EU, kromě ČR také Německo, Belgie, Španělsko, Itálie a Nizozemí.
Nakonec ještě poznámka týkající se vývoje kurzu české koruny, který nabral oproti předchozímu období, také v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině, zcela opačný směr, byť se proti tomu snaží intervencí Česká národní banka bojovat. Zatímco ještě v únoru letošního roku koruna posilovala, v současné době naopak oslabuje, a to poměrně výrazně. To by mělo v praxi znamenat zdražení dovozů ze zahraničí, což může částečně pomoci odbytu tuzemské zemědělské a potravinářské produkce, pokud k ní nejsou používány zahraniční suroviny. Tedy mimo jiné i potravinám produkovaným na bázi projektu ON-FARM.
