Již dnes deklaruje řada velkých nadnárodních maloobchodních sítí (což jsou dominantní prodejci potravin), úmysl zásadně navýšit nabídku takových produktů, které v sobě obsahují nějakou přidanou hodnotu, ať je to produkce, které vznikla k přírodě šetrnějších způsobem (což nutně nemusí být bio-produkce), nebo vytvořením lepších podmínek pro chov hospodářských zvířat, nebo za použití krmiv snižující uhlíkovou stopu, nebo potravin s vyšší nutriční hodnotou nebo prostě jen „nějak“ certifikovaných potravin (či zemědělských komodit). Část z obchodníků již takové úmysly uskutečňuje, což ale zatím není na našem trhu tak viditelné, a proto tento trend společnost zatím buď nevnímá, nebo podceňuje. Trend je to ale zásadní, a pokud v našem zemědělství a potravinářství nedojde v příštích pěti letech k „technologickému přezbrojení“, bude se odbytový prostor pro uplatnění produktů konvenčního zemědělství postupně, a možná dokonce velmi rychle, uzavírat.
Situaci si uvědomuje už i Potravinářská komora ČR. Ta společně s Českou technologickou platformou pro potraviny založila „Platformu pro alternativní potraviny a nápoje (PAPN)“, s cílem reagovat na změny ve spotřebitelské poptávce, mimo jiné se týkající rostlinných alternativ živočišné produkce, ale i spoluutvářet legislativní proces ukotvující nové potraviny v připravovaných zákonech. Pro zemědělce bez rozdílu velikosti i zaměření je přitom tato skutečnost jedním ze signálů naznačujících odraz probíhajících změn ve společnosti i nákupních zvyklostech spotřebitelů, které by měli mnohem bedlivěji, než dosud, sledovat. Nebylo by přitom vůbec od věci, aby se na činnosti PAPN aktivně podíleli i praktikující zemědělci, včetně nějakého zástupce sedláků reprezentujícího členskou základnu ASZ ČR.
Jednu z mnoha cest technologického přezbrojení, která navíc může pomoci ekonomice zemědělských podniků, představuje přitom agrivoltaika. Její potenciál a zkušenosti z praxe bude tématem webináře, který organizuje Aliance pro energetickou soběstačnost a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo a který proběhne 1. března 2022 od 10.00 hodin se simultánním překladem do češtiny. Zájemci o účast na něm se mohou přihlásit na: Registrace na webinář - Zoom.
Produkce ne-konvenčních zemědělských surovin a potravin si téměř jistě vyžádá vyšší náklady a nepochybně tedy ovlivní celkovou cenovou hladinu prodávaných potravin. I proto je docela legitimní zahájit diskusi o změně DPH potravin produkovaných na tuzemském trhu, což tento týden naznačil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula. V této souvislosti je třeba připomenout, že DPH na potraviny je v ČR nejvyšší ve střední Evropě, a především pak v porovnání s našimi nejdůležitějšími obchodními partnery, kterými jsou Německo a Polsko. DPH v Německu totiž činí 7 procent, v Polsku pak standardně 5 procent a v současné době je DPH v Polsku dokonce dočasně nulová. Výsledkem je příhraniční potravinářský turismus, tedy nákupy potravin tuzemskými občany v zahraničí, což samozřejmě nemálo snižuje potenciál odbytu potravin vyrobených v naší zemi. Nekula zatím deklaroval úmysl snížit stávající DPH ve výši 15 procent na 10 u běžných potravin, revolučním úmyslem je ale spíše snížit DPH u biopotravin na nulu. To by nepochybně stále spíše stagnující odbyt biopotravin v ČR podpořilo, otázkou ale je, jaké by byly dopady na příjmy státního rozpočtu. DPH je totiž jednou z významných položek příjmů státu, a navíc se státní rozpočet nachází ve stadiu historicky nejvyšších deficitů.
Petr Havel
